„V dóm hospodinóv pójdem.“ Ps121,2 Stojiece biechu nohy naše v sienech tvých, Jeruzaléme. Ps121,3 Jeruzalém, jenž ustavují jako město, jehož účastek jest v něm. Ps121,4 Tamo vedě vzešly sú pokolenie, pokolenie hospodinova, svědečstvie Israhelovo, ku zpoviedaní jménu hospodinovu. Ps121,5 Nebo tamo seděli stolcové na súdě, stolcové nad domem Davidovým. Ps121,6 Proste, jěž sú ku pokoji Jeruzalémovu, a mnostvie milujícím tebe. Ps121,7 Buď mír v síle tvéj a mnostvie u vežech tvých. Ps121,8 Pro bratří mú a bližnie mé mluviech mír o tobě. Ps121,9 Pro dóm hospodinóv boha našeho hledách dobra tobě. Chvála otci…
Ps122,1 K tobě zdvižech oči moji, jenž bydlíš na nebesiech. Ps122,2 Toť, jako oči panoší v rukú pánóv svých, jako oči robyně v rukú panie svéj, takež oči našě k hospodinu bohu našemu, doniž sě nesmiluje nad námi. Ps122,3 Smiluj sě, hospodine, nad námi, smiluj sě nad námi, nebo mnoho naplněni smy potupy, Ps122,4 nebo mnoho naplněna jest duše naše, [v]text doplněný editorem rúhotu obizným a v zhrzenie pyšným. Chvála otci…
Ps123,1 Jedno že hospodin bieše v nás, rci nynie, Israheli, Ps123,2 jedno že hospodin bieše v nás, když vstáváchu lidé na ny, Ps123,3 snad by byli živy pozřeli nás. Když sě hněváše rydánie jich na ny, Ps123,4 snad by voda byla pozřela ny. Ps123,5 Potok přěšla duše naše, snad by byla přěšla duše naše vodu nepřětrpělivú. Ps123,6 Blahoslaven hospodin, jenž nedal nás v jětie zubóv jich. Ps123,7 Duše naše jako vrabec vyproščena jest z osidla lovcového, osidlo zetřěno jest a my vyproščeni smy. Ps123,8 Pomoc naše ve jménu hospodinovu, jenž učinil nebe i zemi. Chvála…
Ps124,1 Již úfají v hospodina, jako hora Sion, nepohne sě na věčnost, jenž bydlí Ps124,2 v Jeruzalémě.
