Řád na požehnání králové, kterúžto mají světiti ihned, když skoná svěcení královo, tiemto činem. Ihned jeho a ji koronovavši, když požehnati a korunovati káže, tehdy prostovlasá s okrytú hlavú a dvěma biskupoma bude dovedena před oltář, a tu položíci se před oltářem, má se modliti; kterážto od biskupóv zvižena s modlitbú má hlavy opět pokloniti. To učiníce, arcibiskup dí modlitbu tuto: Všemohúcí, věčný bože, studnice a počátkův vší dobroty, jenž ženského národa křehkosti nikderakž nezamítaje protivíš se, ale milostivě přijímaje, radějí zvoluješ, a jenž mdlé světa zvoluješ, silné všecky pohanětis umyslil, jenž také věčné chvály a mocí tvého vítězství v ruce Judit ženy, když židovského lidu nad ukrutným nepřítelem kralovati chtěl, vzezři, prosíme, hospodine, na modlidbu pokory naší, na tuto sluhu tvú N., kterúžto pokorným náboženstvím za královú jsme volili, požehnání darův tvých rozmnož a ji pravicí tvé moci vždycky a všudy obklič; buď stínem daru tvého odevšad mocně zasloněna, aby vidomého i nevidomého vraha zlosti vítězsky vybojovati mohla, Sára s Rebekú, Liú, s Ráchel, poctivými ženami, plodem života svého obtížena neb vzplozena býti zaslúžila na okrášlení všeho království a stavu svaté boží církve opravování a také zaslonění, skrze Krista pána našeho, jenž z neporušeného blahoslavenství panny Marie břicha narodiv se, navštíviti a obnoviti tento svět ráčil jest. Jenž s tebú živ jest v jednotě ducha svatého buoh kraluje na věky věkuov. Amen.

Opět jiné žehnání před oltářem též královny před knížaty a pány skrze arcibiskupa říkajícího: