Hus, Jan: [Zrcadlo hříšníka, tzv. menší]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII B 6, 59v–61v. Editor Černá, Alena M. Ediční poznámka
<<<10<59v60r60v61r61v>>10>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

okra[60r]číslo strany rukopisušluješ, keréžto po malých dnech črvie budú žráti? Ale duše své neokrašluješ skutky dobrými, kerážto Bohu i anjelóm svatým měla by býti obětována v nebesiech. I proč duši svú málo vážíš a jí[b]] gie předkládáš tělo? Paní slúžiti a děvce panovati zajisté veliká ohavnost jest. Neb zajisté duše rozumná dražšie jest než tento svět. Neb Syn boží nedal jest svého těla za celý svět. Ale za duši dal jest na smrt. Protož dražšie jest duše, vykúpená krví Pána Jezukrista, než svět. A protož kerúž dáš odměnu za svú duši, jenž ji dáváš za hubenú libost tělesnú? Však Syn boží pro ni s nebe stúpiti ráčil jest, aby ji vysvobodil z moci diábelské. Kerúžto když viděl jest, ana svázána mnohými hřiechy, pro kteréžto měla by u věčném ohni hořeti, plakal nad ní, kerážto neuměla sebe plakati. A netoliko plakal za ni, ale dal se za ni na smrt ohavnú, aby ji svú svatú krví vykúpil. Poznajž, ó člověče, kterakť drahá jest duše tvá a kerak těžké rány na duši jsú, totiž hřiechové, za něžto Syn boží tak ukrutně raněn byl. Neb by nebyly ty rány na duši k smrtí věčné, nikoli neumřel by byl za ně Syn boží. Protož neroď málo vážiti ran duše své, keréjžto vidíš dáti slitovánie od Boha všemohúcieho. Syn boží umýval se slzami za tě, umývajž i ty po všecky noci lože své slzami a srdcem svým skrúšeným. Syn boží vyléval jest svú svatú krev a ty vylévaj ustavičně z svého těla utrpenie. Jakož die Pán Buoh v pátých knihách Mojžiešových v rozdielu XVI, III a řka: „Sedm dní budeš jiesti chléb utrpenie bez kvasu.“

Ale snad dieš: Tvrdá jest to řeč! Nemohu světa potupiti a nemohu na těle tak trpěti. Nu, pověz mi, kde jsú milovníci tohoto světa, jenž jsú nedávno s námi byli? Nic z nich jiného neostalo, jedno prach a črvie. Znamenaj pilně, co jsú byli: lidé jsú byli jako i ty, jedli sú a pili sú jako i ty, tancovali sú, smieli jsú se a jiné hřiechy plodili, a oka mženie sstúpili jsú do pekla. I co jim platna jich marná chvála a utěšenie krátké, moc světská a rozkoš těla, sbožie lživé, veliká čeled? Ty všecky věci pominuly jsú, jedno věčná bieda ostává. A tak, vědúce ty biedy v světě, i měli bychom je opustiti. Jakož svědčí svatý prorok Naum v třetím rozdíle: „Každý, kerýž tě opatří, uteče od tebe.“

Pak tuto s strany duše znamenaj pilně, člověče, sám se, vstúpě v své srdce. Znamenaj, odkud jdeš. Že, hřešíš li smrtedlně, tehdy jdeš od svého spasitele Pána Jezukrista i sám od sebe i ode všeho svého dobrého. Kam jdeš – že snad do věčného ohně. Co činíš i co

X
b] gie
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 20 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).