bieše,hospodář k nim s pící jdieše.
Vzře, ani libivější,
v hněvě sluhám silně vzhrozi.
Vzhlede, ano dlúzí rozi.
[2885] „Co to,“ vece, „skryto taky?
Co já vizi svými zraky?“
Pozna zběha hubeného,
na němž vze dar štěstie svého.
Čtveru věc nám znáti tuto.
[2890] Prvá jest: zběhovi kruto;
volen na vše strany nenie.
Na jelenu to znamenie.
Hospodnie jest péče druhá,
jenž v svém miení, jest jej túha.
[2895] Obezří snažně všeliké,
takéž malé jako veliké.
Třetí: otročie dřémota
nedbá koní ani skota.
Jenžto jako slepý chodí,
[2900] obezřieti nic nerodí.
Čtvrté: lítostivý člověk
chce pomoci jakžto kolivěk.
Ač i s škodú přijde jemu,
však chce pomoci každému.
O šenku a o židu. Kapitola paddesátá VIII.
[2905] Pro vše zbožie světa všeho
nezabíjej družce svého.
Ačť se již vešken svět dostane,
po tobě vše zde ostane.
Když chceš zbožie lstí dobyti,
[2910] hrubú smrtí musíš sníti.
Jakož kdys žid zbožie nesieše,
větčie břiemě v prsech mějieše,
když péče jej v srdci chlúdi
a zevnitř cesta nohu trudi.
[2915] Pro silný strach sbožie toho
královi da daróv mnoho,
by mu próvod ráčil dáti,
že se jmějieše přes les bráti.
Král šenku přikáza,
[2920] provoditi žida káza.
A když již po cestě jdiesta
a rozličnú řeč mluviesta,
šenka zlato podnieti,
to zlato žádáše mieti.
[2925] Ukládáše již smrt židu,
zatiem v hluboký les vejdú.
Napřed káza židu jíti,
žid se poče protiviti.
Žid pozna na jeho vzezření,
[2930] že šenk zle již o něm miení.
Žid die: „Neroď učiniti,
ale rač svój úmysl zlý staviti.“
On vece, vyněm meč nahý:
„Musíš dáti život drahý!
[2935] Nevidíť nás nižádný tuto.“
Židovi již bieše kruto.
Zatiem bojíce se koruptvy prchnú,
poletiechu k hoře vrchu.
„Tento pták jest svědek tomu,
[2940] zabíš li mě,“ žid die jemu.
„Tvój těžký hřiech povie na tě.“
A šenk jej v hlavu zatě.
Země pokry smrtedlného,
takž i vzchyti zlato jeho.
[2945] Sotně za rok minú čase,
tomu šenkovi uda se
koruptvy před král postaviti,
samému pak u stola státi.
Vzezřev koruptvici na onu,
[2950] židova slova vzpomenu.
Poče se tak silně smieti,
že mohl přieliš dosti mieti.
Král otáza: „Smiech ten čemu?“
Káza pověděti