[39v]číslo strany rukopisumodrou po povětří, červenou po ohni a po zemi brunátnou[du]brunátnou] brunatau.“

Mládenec: „Jak pak to přichází, že v létě jsou studnice vody studené a v zimě teplé?“ Mistr: „V zimě se zavře zem, že horkost z ní[dv]ní] ni vyjíti nemůže, a proto jsou v zimě vody teplé a vlažné, nebo z země tekou. V létě jest zem studená, a proto také jsou pramenové studení.“

Mládenec: „Proč jest z jedné[dw]jedné] zgedne studnice zdravější voda než z druhé?“ Mistr: „Děje[dx]Děje] Dege se to timto spůsobem[dy]spůsobem] ſpuſobem, že červí zlí a jedovatí, též i hadové, leží pod zemí[dz]zemí] zemi u vody, a tak od těch červův a hadů bývá voda jedovatá a nezdravá. Pakli teče zdaleka skrze kameničko, bývá zdravější k pití nežli jiná.“

Mládenec: „Proč jest moře slané?“ Mistr: „Nebo leží pravě proti slunci a vaří se ustavičně, a tak bývá slané.“

Mládenec: „Odkuď přicházívá rosa a mráz?“ Mistr: „Když je horkost v povětří a když studenost vyjde z země, tehdy spadá rosa lehká na zem a bývá z té studenosti mráz. Pakliť je na zemi teplo, tehdy bývá na zemi toliko rosa.“

Mládenec: „Odkuď přicházívá tma ve dne?“ Mistr: „Když se trefí, že jest Mě[40r]číslo strany rukopisusíc právě mezi Sluncem a Zemí, tehdy překaží Měsíc Slunci, že nemuž světlosti míti, a ta tma bývá ve dne, dokudž Měsíc nemine Slunce.“

Mládenec: „Všech mistrů mistře, pověz mi, proč jsou někteří lidé kratší a druhý dlouzí, někteří moudří a někteří nemoudří?“ Mistr: „To přicházívá[ea]přicházívá] přicházýwa od přirození. Když se dvá sejmou dobrého přirození a zmohou se pitím a jedením, co od nich plodu jde neb přijde v ten čas, to musí churavé býti. Jako přilíšný hnůj umoří zem, že nemuž dáti dobrýho a zdárnýho plodu, tak přilíšné pití a jedení zohaví každé přirození.“

Mládenec: „V kolika dnech stvořeno bude dítě v mateřiným životě?“ Mistr: „Tato věc jest v božím tajemství a nesluší to žádnýmu člověku praviti.“

Mládenec: „Kterak jest mozek stvořen v člověku?“ Mistr: „Ten jest na tré rozdělen. Když částka jeho stojí pravě[eb]pravě] prawé, tehdy je zdrav, a když je zacpaný, tehdy spůsobí[ec]spůsobí] ſpuſoby bolest.“

Mládenec: „Proč rostou lidem vlasy?“ Mistr: „Od pary, jenž jde od žáludka.“

Mládenec: „Proč rostou nechty?“ Mistr: „Od rosy, kteráž jde od srdce.“