Mládenec: „Kterak jest stvořeno slunce?“ Mistr: „Slunce stvořeno jest čtvrtý den a po slunci ješto veškeren svět.“

Mládenec: „Kde jest stvořen Adam?“ Mistr: „V tom místě, ježto slove Ebron. Po stvoření vedl ho Bůh do ráje a tam Adam dal všelikému stvoření jména, kteréž Bůh stvořil, a když umřel v Jeruzalémě, vnešen byl do toho místa, z něho jest stvořen, aby zas byla naplněná ta jáma tim tělem, z nichžto učiněn jest.“

Mládenec: „Kde jest pak Eva stvořená?“ Mistr: „V ráji z Adamové žebry.“

Mládenec: „Kde jest ráj?“ Mistr: „Ráj leží na východu slunce na tom světě a svou výsostí převyšuje veškeren svět.“

Mládenec: „Když jest ráj na tomto světě, proč tam nemůžeme vjíti?“ Mistr: „Neb jsou před nim hrozné veliké hory a pustiny a mlha, že nemůž žádný do něho vjíti.“

Mládenec: „Kterak jest byl dlouho Adam v ráji?“ Mistr: „Jenom sedm časů.“

Mládenec: „To ovotce, které bylo stvořeno pro člověka, k čemuž jest již, když Adam z ráje vystrčen?“ Mistr: „To jistě neroste naprázno, nebo jedí je duše, jenžto jsou v ráji.“

Mládenec: „Těm jest netřeba jísti ani píti, nebo kdo jí a píje, ten musí i pracovat.“ Mistr: „Tato řeč jest o tělesném pokrmu, toho nedbají duše, jenž jsou v ráji, neb jakož jsou duše duchovní, také jest pokrm duchovní, a jako slunce vytahuje vodu z roucha, tak i duše požívají pokrmu v ráji.“

Mládenec: „Kterak by se byli lidé rodili, kdyby Adam v ráji zůstal?“ Mistr: „Od žádosti, nebo jak by Adam sklesl ruce a zas rozjal, tak by se lidé rodili bez hříchův.“

Mládenec: „Kterak Adam dlouho živ byl?“ Mistr: „Devět set a třidceti lét a syn jeho Abel byl stáří třidceti lét, když jej Boha prázdný bratr Kain zabil, a odtud pošlo vylevání krve.“

Mládenec: „Kdo jest nejprv jméno nalezl Adamovi?“ Mistr: „To jméno přinesli mu čtyři anjelé, každý od své strany světa a to slovo brali od čtyr hvězd.“

Mládenec: „Kdo je nejprv hudbu