[306v]číslo strany rukopisužena, protož Vašie Opatrnosti snažně prosíme etc.cizojazyčný text
Na to jim bylo ortelováno: jestliže předřečení přísežní vyznávají, že jsú při kšaftu byli a že předřečená žena přivolila bieše, máť přestati od narčenie dědin, protože svolila kšaftu muže, žádného práva sobě při té dědině nepozuostavivši.
O těch, jenž bez kšaftu zemrú
Jestliže muž bez kšaftu sšel by, ženu zuostavě a dětí nemaje, potom umře li také žena bez kšaftu, sbožie takové radše na otce neb mateř vdovy nežli na bratra mužova spravedlivě přidáni. Pakli by ten, jenž umierá, žádného nejměl a bez kšaftu a pořiezenie věcí svých sejde, sbožie pozuostalé na najbližšieho jeho dědice připadni, a protož zase zpět. Bude li jmieti ženu a nebo děti, těm jakožto najbližším dědicóm sbožie připadni. Znamenáno buď, že jakož muž odkázati muož sbožie, když živ jest, též i žena o panování sbožie, kteréž na ni připadne, a věcí muož zpuosobiti, jakž se jé líbí.
Ktož bez kšaftu umierají
Muž bez kšaftu umieraje a dětí z mnoha žen od něho zplozených pozuostavuje, jestliže poslednie žena vzejdúc s dětmi svými od statku byla oddělena, dokudž na stolici vdovské sedie, zpravovatiť bude dětí jich vlastním sbožím, kteřížto jestliže let rozšafních nemajíce ještě, z vuole božie zemrú, jich sbožie na mateř připadne, jako i zase zpět, umře li matka jejich vdovú jsúc, statek její na ně připadne. Ale když léta rozšafnosti pominú, děti mějte vóli svobodnú své sbožie zpuosobiti, jakž chtie. Opět jestliže by mátě muže pojala, sbožie dětinské (zemřete kdyžkoli) ne na ni, ale na děti, jenž jest otec z prvnějších žen
