pro[297v]číslo strany rukopisuezú, ku placenie cla jako i jiné časy mají puzeni býti.
Ktož clo projede
Ktož sbožie své bláznivě veze, clo projede, vrátí li se potom jiný čas, nemuož od celného puzen býti ku placení cla provezeného, neboť celný má bdieti nad placením cla a nespati.
O clu řečeném alfarch, t.
S obilé, vína, postlánie i se všech jiných věcí, kteréžto cizie v čas války do měst k schování jakožto k miestu bezpečnému vezú, a potom opět vyvezú, žádné clo z práva nemá placeno býti. Opět sbožie neb věci, s nichžto clo z práva nebývá dáno, zanetbáním nebo zmeškáním cla nebude ztraceno, ale když jné věci clu poddané, s nichžto clo má placeno býti, s dřieve řečenými věcmi bývají provezeny tajně, tehda opatrně má býti viděno, co jest práva při takových obojích věcech.
O celných nespravedlivých
Ktožkoli z celných vzal by clo nespravedlivé, dvěma pocestnýma jsa přemožen, dá rychtáři 60 šilinkóv a každému přísežnému 30ti a penieze proti právu vzaté má zase vrátiti. Po druhé jsa přemožen, rychtáři a přísežným 10 funtóv zaplatí a tomu osobně penieze donese, jemuž jest je vzal, v kterýchž by koli končinách země přebýval. Po třetie přemožen jsa má býti odsúzen, leč by milost nalezna od rychtáře a od přísežných vyplatil by se. Také ustanovujem, že žádný nemóž cla projieti, v městských zdech obývaje, leč by z města vyjel. A chce li hospodář koho vysvoboditi, řka, že by clo dal, to svú přísahú osáhni.
