Jestliže by diel přísežných bez přítomnosti jiných, ačkoli povolaných, avšak přijíti nechtějících neb z příčiny nemohúcích přijíti, co ustanovil, zřiedil a učinil neb šetření při rozsúdil by, od nepřítomných to nemá odepřieno býti, nebo což se děje z obce, všem bývá připsáno pro větší diel. Jako u příkladě, když by obec svolána byla skrze trúbu neb zvon neb hlasem biřicovým, ačkoli ne všichni sešli by se, zdá se však, že všichni činie, což činie ti, kteříž jsú se sešli.
A jestliže by se dvě čésti
toliko sešly a většie strana těch dvú čéstí svolila by se oč, také stálé bylo by. Duovod toho jest, nebo nesnadně všichni mohú svoliti. Téžť jest, učiní li větší čést těch, jenž obci vládnú, a mají jmieni býti miesto všeho města.
Znamenaj však zvláště, že při výnosiech nálezuov a v rozeznání pří soudných jestliže konšelé přítomní bez nepřítomných co konají v tom, aby opatrni byli, aby od cesty práva neodcházeli, neb právo tak zní, že neumělost neb hlúpost vině se přičítá. A příklad klade se na lékaři a soudci a na každém řemeslníku. Opět jestliže tajná jsú práva vládnúcieho a prosícieho, tehda súzeno býti má k straně vládnúcieho.
O sazení a volení konšel a rychtáře
Jestliže by obyvatelé města kterého listem kniežecím byli obdařeni, aby sami od sebe bez otazu kniežecieho rychtáře a přísežné volili a sadili čas určený, tehda nenie potřebie, aby jich jedenádcte pro ssazenie dvanádctého, ač jest provinil, kniežete tázali. Ale jiné jest, jestli[259r]číslo strany rukopisuže
