[243v]číslo strany rukopisupadnúti. Pakli by žalobník bez pochyby znal toho, jenž jest byl počátek útoku na duom, a toho, jenž jest ránu smrtedlnú udeřil, na ty bude prvotně žalovati, a na druhé potomně jakožto na pomocníky, a přemóže li je, smrtí zemrú, nebo činící a přestupující, a to se miení v najtěžších přestúpeních neb proviněních, rovnú muku podstúpie.
Pakli by se měl očistiti jeden každý, jakož jest předpověděno, svú přísahú toliko život svój vlastní zachová neb ztratí. Znamenaj, že v jiných vraždách neboli to v poctivých přiech nedopustí se žalobníku, aby spolu na mnohé žaloval, nebo některá žaloba slove městská a v té možná mnohé žalovati, některá pak žaloba slove prohřešená, pod kterúž lidé bývají zapisováni, nebo hlavnie, jakožto tato: útok na duom neb kvalt, a mord, a ta se opět dělí na dvé. Jedna bývá skrze jeden skutek, kteréhož mnozí společně nemohú učiniti, jako vražda bývá jednú ranú, kterážto rány jedné, nemuož jich viece než jeden udeřiti, a při takové žalobě pochybuje li žalobce, muož společně na mnohé žalovati. A ta žaloba slove žaloba neopětující. Actus non iterabilis.cizojazyčný text
Druhá pak žaloba jest, kteráž také bývá skrze jeden skutek, kterýžto mnozí spolu činiti mohú dobře, jakož jest utrhánie jeden druhému na cti, lúpež, pomlúvanie, nebo takový jeden skutek mnozí spolu mohú činiti, nebo mnozí mohú spolu jednoho pomlúvati aneb obelhati, neb na cti jemu utrhati, neb lúpiti, a při takové žalobě nenie potřebie, aby žalobník spolu na mnohé žaloval, ačkoli pochyboval by, nébrž na každého
