Jestliže pytlík neb střiebro zapečetěné neb znamenané složil bych a ten, u něhož by složeno bylo, proti mé vóli s tiem by se obieral a kupčil a ztratil by, žaloba z ztráty i z krádeže příslušie mi na něho. Opět ač by peniezi nebo věc která, o kteréž mezi stranami jest soud, u smlúvce těch stran byla by složena, na jeho jest vóli, na tom li čili na onom miestě vydá ji. Pakli nebyla žaloba z miesta, tehda daj ji před rychtářem a přísežnými.
Opět kteréž věci příležie věcem složeným nejsúť složeny, jako byl li by člověk oděný rúchem, slože rúcho, nenie složené, {o koni}marginální přípisek mladší rukou ani ač by kuoň s ohlaví byl složen nebo sám kuoň složen byl. Ale jiná jest věc, když se die: skládám u tebe kuoň s ohlaví, jestliže nájem bude, aby vina byla dána jako z nájmu.
{o zuvači}marginální přípisek mladší rukou Ale jestliže rúcho lazebníku dané ztraceno by bylo, ač zajisté žádné mzdy od chovánie rúcha nebéře, dlužen jest za složenie, neb lest muož učiniti, jestliže se jest uvázal o schování. Pakli jest vzal mzdu, tehda dlužen jest z nájmu, ale jiná jest věc, ač v jistbě, kdež se myjí, šaty byly by ztraceny, neb tu nemá lazebník ostřiehati rúcha.
Jestliže ten, ktož skládá které věci u druhého, umřel by, a dva byla by, jenž se mezi sebú vadíta, každý z nich se samého dědicem pravě, věc složená buď tomu vydána, kterýž hotov jest proti druhému brániti obžalovaného, u něhož byla jest složená,
