zase odtud vyzdvihlo a domů povolalo až do dalšího času. To pak proto učinili, nebo Safojský s svým lidem zase nazpět obrátil se.

Nic jiného neobávají se a nečekají na ten čas, nežli obležení města Genéve. Leč by Pecher (jakž se někteří domnívají) nad Safojským, jenž mu dosti dlouhý čas veliké příkoří činil, chtěl se vymstiti a proti němu bojovati, a jemu krajinu tu, kterouž mu léta etc.cizojazyčný text šedesátého třetího dal, zase odníti a tudy městu Genéve a jiným městům k pokoji posloužiti.

Z čehož se znáti dává, jak již na světě veliká převrácenost a neupřímnost jest, tak že již ani svůj svému víry nedrží, ale hledí ho oklamati. Nadto lidé nikdý nechtějí přestávati na tom, což jim Pán Bůh všemohoucí ráčil dáti, v vrchnosti i v jiných věcech sobě vybírajíce. A Pán Bůh pro těžké hříchy lidské dopouští takové proměny a nevole v světě. Propter peccata populi mutantur principatus.cizojazyčný text To jest: Pro hříchy lidské mění se knížetství a království. Nejlepší tedy věc jest v Bohu své doufání skládati a k němu se opravdově s srdečnými prosbami utíkati.

Stalo se léta tohoto Božího etc.cizojazyčný text osmdesátého devátého v Frankrejchu v jednom městě řečeném Nantia, kteréž leží proti Englandské zemi, že v jednom hostinském domu nalezeno jest děťátko, nemluvně zabité. I nevědouce, čí by ono bylo a kdo by se tak hrozného proti své vlastní krvi mordu dopustil, pročež vrchnost neb ouřad města toho ihned poslal do toho domu jednu babu, kteráž dobře věcem ženským rozuměla, aby zpatřila a ohledala tam osoby ženského pohlaví. I nalezena jest v tom dcera toho hospodáře. Tedy hospodář a otec její, jsa člověk bohatý, babě té velikou summu peněz dal a jí oslepil, aby toho nezjevovala, ale raději na děvku svedla.

Když pak ouřad baby té dostatečně dotazoval se, která by z ženských osob prvním i druhým skutkem vinna byla, tedy ona s přísahou děvečku toho hospodáře vinnou býti vysvědčila. Ihned děvečka ta, kteráž zajisté chvalitebného, poctivého a pobožného obcování byla, před pány přivedena jsucí, ortelovana k smrti jest. Páni jejího očišťování, neviny pláče a hrozného křiku slyšeti nechtěli. Ale hned bez lítosti popravnému mistru jí v ruce dali. A když pak na popravu vedená byla, přede všemi lidmi žalostně naříkala, nešťastnou se býti pravěcí. Až i k místu popravnému přivedena a