[6r]číslo strany rukopisuživi sto let a padesáte let, a ač kto z nich někdy bude nemocen, hnedky se sám nějakým kořením uzdraví. Povětřie u nich vždycky jest povlovné a zdravé. Nikdá tam moru nebývá, ani která nemoc, jenž pocházie z porušeného povětřie. A věřím, že tam neveje než vietr polední, a jest tak zdravý jako u nás puolnoční. Rádi na ryby chodie a jejich řeky velmi sú rybnaté. Nechodie rádi na lov, neb v jejich lesiech jest mnoho lvuov, nedveduov a jiných hrozných zvieřat, a tak ti lidé, nazí a nezbrojní, nesmějí do těch velikých, širokých a hustých lesuov. Země jejich jest velmi úrodná a plodná, mající mnohé hory a údoly a veliké a utěšené řeky. Tam stromové bez štěpovánie utěšené ovoce nesú. A viděl sem tam mnohé ovoce k našemu ovocí nápodobné. Jsú také tam byliny a kořenie ro[B2v]číslo strany tisku[6v]číslo strany rukopisuzličné, z něhož oni chléb pekú. Mají také mnohá semena, ale k našim semenóm velmi nepodobná. Žádného tam kovu není kromě zlata. A pravili sú nám, že u prostředku těch zemí jest velmi mnoho zlata. Mají také mnoho perel. Všichni stromové sú tam vonní a všichni z sebe gumi a olej vypúštějí. A jejich položenie jest k poledni. Tam nebe a povětřie z většie strany vždycky jest jasné. Málo dště tam prší, a najviece tři anebo čtyři hodiny. Den srpna měsiece jest tam XVIII hodin dlúhý. Itemcizojazyčný text praví Arestotileš, i tudiež všichni jiní mudrci, že duha jest oblak mokrý, proti slunci stojící. Ta řeč Arestotilešova a všech mudrcuov jiných v těch zemiech miesta nemá, neb sem viděl já a mnozí jiní tam bielú duhu o puol noci. Viděli sme tam také ten den měsiec, kterýž byl nastal. Toto také zamlčeti nech[B3r]číslo strany tisku[7r]číslo strany rukopisuci, že když sú najprvé nalezli ty země a když přistáli s koráby k těm ostrovóm a když vyšli mužie zbrojní z korábuov, chtiec je mordovati, nepoddadie-li se králi hispánskému, tehdy oni zstrašili se strachem velikým. A poddali se moci krále hispánského. Potom ti lidé zbrojní zuostali v těch zemiech mezi těmi nahými lidmi, ale koráby navrátily se zase k králi hispánskému. A zvěstovali jemu všecko, což se bieše přihodilo. Uslyšavše to král Ferdinandus a králová Alžběta, manželka jeho, zradovali sú se velmi a poděkovali sú z toho Pánu Bohu. Tehdy král hispánský poslal jest mnostvie suken a pláten na mnohých bárkách do těch zemí, aby se ten nahý lid přioděl. Poslal jest tam také rozličné řemeslníky a mnohé lidi múdré, aby ten chlúpý lid obyčejóm a mravóm lidským naučili. Potom poslal král Ferdinandus posly své k [B3v]číslo strany tisku