Amerigo Vespucci: [Spis o nových zemích]

Plzeň (?): Mikuláš Bakalář (?), 1503–1504 (?). Strahovská knihovna (Praha, Česko), sign. DR IV 37/a, 1r– 8v. Editor Zápotocká, Pavlína. Ediční poznámka

[4r]číslo strany rukopisuneb nazí chodie a bývají od slunce spáleni, a tak se zdají náčervení. Mají kštici a vlasy dlúhé a černé. V chodu jsú rychlí a svobodní a veselé tváři, ale tvář svú sami sobě kazie a škaredú činie, neb sobě provrtují líci, pysky, nos a uši, a nedomnievaj se toho, že by sobě malé dierky provrtovali anebo že by toliko po jedné dierce na tváři měli, neb sem já mnohé vídal, že na samé tváři měli po sedmi dierách tak velikých, že do každé prst vešel. A ty diery zacpávali sobě drahým kamením, mramorovým kryštalem a alabastrem mistrně připraveným. Kdyby viděl věc tak neobyčejnú a potvornú, člověka, majícieho v tváři své sedm drahých kamenóv jako prst dlúhých a tlustých a v pysku sedm, zajisté by se podivil tomu. A tento jest obyčej toliko mužuov, nebo ženy neprovrtují sobě než to[A4v]číslo strany tisku[4v]číslo strany rukopisuliko uši. Mají také jeden obyčej velmi mrzký a k věření nepodobný, nebo ženy jejich jsúc nad obyčej smilné. Aby svú chlípnost nasytily, umějí učiniti, že mužie mievají konce nadobyčej tlusté, neb mají nějaká malá zvieřata a ty přisazují k údóm muským, a tak, když to zvieře ukusí muže v konec, tehdy jemu nadobyčej velmi oteče a bude tlustý. Ti lidé nemají nic zvláštnieho, ale všeckny věci sú jim obecné. Bez krále sú živi, jeden každý sám sebe jest pánem. Toliko žen sobě pojímají, koliko chtie. A kolikrát chtie, tolikrát se s ženami rozvodie, žádného řádu nezachovávajíc. Žádných kosteluov nemají, žádného zákona, nejsú také ani modloslužebníci, ani litery mají ani kněh ani vědie, kterak do těch zemí přišli. Také se domnievají, že žádného jiného lidu na světě není kromě než o[B1r]číslo strany tisku[5r]číslo strany rukopisuni sami. Ale však protož věřie, že po tomto životě budú mieti život nesmrtedlný. A když se jich kto otieže, od koho ten nesmrtedlný život očekávají, oni odpoviedají, že nevědie. Pravie také, že na nebi jest všecko dobré. Není mezi nimi žádných kupcuov ani kupectvie kterého. Mnohé boje mezi sebú činie. Starší navodie mladších k boji a ukrutně se sami mezi sebú mordují. A vězně, kteréž z boje přivedú, chovají a bijíce jedie. A mezi jiným masem tělo člověčí jest jim obecné. A aby, coť pravím, jistější byl, viděl sem, že jeden snědl syny své i ženu. Viděl sem také člověka a mluvil sem s ním skrze znamenie, kterýžto viece než tři sta lidí bieše snědl. Itemcizojazyčný text byl sem v jednom městečku XXVII dní, neb mají městečka a vsi dvema řady ustavené. A tu jsem viděl v do[B1v]číslo strany tisku[5v]číslo strany rukopisumích

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 4 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).