[6v]číslo strany rukopisuPánu Bohu i tím mnozí dokazují, když na tom nepřestávají, co jim z vůle a z milosti své darův dávati a udělovati ráčí, ale ještě víceji žádají a po zboží dychtí, chtíc to jeden sám míti, co jeho kolik sousedův statku má, berouc na sebe lakomou žádost onoho krále Achaba a Jezabelky, na přikázaní boží deváté[f]deváté] déwáté nic se neohlédaje, že žádné věci bližního svého žádati nemá. A takoví, majíc všeho dobrého dosti, však se s bližním svým aneb s [A7r]číslo strany tisku[7r]číslo strany rukopisupotřebným a chudým nezdělují, nýbrž co by stálo za groš, rádi by to zvedli na kopu. A když se po jich lakomé žádosti neb vůli nezvede, na Pána Boha repcí, hněvají a na zdoru se i zvěšejí a čertu duši dají. Tak když na vinnicích ourody není a Pán Bůh prácem lidským požehnati, hned a jak by chtěli, neráčí, jak se v tom trpěliví ukazujem, slejchává se. A tak Pána Boha k své vůli (jako říkají) přivázaného míti chceme. A co Pán Bůh[g]Bůh] Buh od [A7v]číslo strany tisku[7v]číslo strany rukopisunás míti chce a žádá, to sobě všeckno za hřbet klademe, i poněvadž rozkaz a přikázaní božího neplníme a nezachováváme, kterakž tehdy má nám co dobrýho dáti neb po naší vůli učiniti. Avšak že předce všemohúcí Pán Bůh ne podlé naší zlosti chce nám odplacovati, vždy nestíhlou dobrotivostí svou nás přemáhá, dávajíc nám všeliké potřebné věci k živnosti podlé duše i těla. A toho dokazuje, by se pak na vinicích žádného oužitku [A8r]číslo strany tisku[8r]číslo strany rukopisubýti nezdálo, proto z mála hojnost že učiniti mocen jest, důvod toho skutečný pozustává: Léta Páně 1540 – toho roku náramné horko a veliké sucho bylo, tak, že v Rakúsích, obzvláštně pak okolo Vídně, víno na křích poschlo a vidělo se mnohým, že již z těch hroznův žádnýho vína nadělanýho nebude. Ale dva dni před tím, když se víno na vinicích zbírati mělo, sprchl tichý a hojný deštík, od čehož víno na křích velice občerstvělo, okřálo a se spra[A8v]číslo strany tisku[8v]číslo strany rukopisuvilo, že každý vidouc, ano vína mnoho a dobré bude předešlého zrostu, svá[h]svá] ſwa vína v městě na ulice ze sklepův zvytahnouti a darmo každému, kdo jen chtěl je píti a bráti neb k užitku svýmu obrátiti, dávali, toliko aby zase sudy prázdné vraceli, do nichž by nové víno shromážditi mohli. Někteří pak Boha prázdní a lehkomyslní lidé, jimž Jidášův měšec milej byl, nad tím velice hněviví byli a mluviti směli, vždyť sám čert tak mnoho vína po[A9r]číslo strany tisku[9r]číslo strany rukopisujednou