syrakuzanský tyran, když slyšel od svých bálových kněží o sobě předpovědění, že již dlouho živ nebude, tehdy což tak ještě živ byl, všecken svůj život toliko v jídle a v pití strávil, o nic jiného starosti více míti nechtíce. Protož také svinskou (mám říci epikurejskou) reguli zachoval. Ede, bibe, lude, post mortem unlla voluptas.cizojazyčný text

Izaiáš 22. kap.: Hle, pouhá radost a veselí, zbíti voly a skopce, jísti maso a píti víno a říci, jezme a píme, však zejtra zemřeme. I zjevil se v uších mých hlas řkoucí: Nebudeť vám odpuštěna nepravost tato, až i zemřete, praví Pán Bůh zástupův.

Sardanapalus, poslední král asyrský, na němž se dokonala první monarchia světa tohoto. Ten nedbal nic na regiment a spravování zemí svých, každý činil, co chtěl, žádnému nic neříkal, neb vydavši se v nemírné pití a panketování, potom toliko rozkoší a chlipnosti hledal, takže se jako jiná žena líčíval a strojíval, mezi nepoctivými ženami sedával a všelijaké neřády s ními provozoval. A když Arbaces v zemi medské místodržící jeho jakožto vládař a hejtman najvyžší v nějaké veliké potřebě přijev, těžce k němu byl puštěn, nalezl ho mezi nepoctivými ženami, že věci hedvábné tkal a hedvábí mezi děvečky rozděloval.

Vida to Arbaces, vyšel od něho, nechavši s ním všeho jednání. A shledav se s tovaryši svými, oznámil, co viděl a hned pověděl, že takovému králi poddán býti nemůže, poněvadž radějí ženou než mužem býti chce. Protož hned Medští a Babylonští od něho odstoupili a on k tomu bitvu strativ a nikdež před nepřátely sebou bezpečen býti nemoha, zapálil v Babyloně zámek svůj kralovský a v něm i s poklady svými velikými uhořel.

Nikdý žádné práce neměti,

a každého dne ožralým býti,

tělu ani duši k zdraví nemůže sloužiti.

7.

Baltazar, král babylonský, jsa obležen od Cýra, krále perského, bezpečil se na znamenitou pevnost města Babylona, kteréž aby dobyto býti mohlo, žádným obyčejem k víře podobné se nezdálo, neb všemi věcmi proti nepřátelům dostatečně opatřeno bylo. Protož král činil časté hody veliké tisíci dvořanům neb šlechtičům svým a jedenkaždý podlé líbosti své pil. Obyvatelé také nepřátelům se posmívali, nic na ně nedbali, toliko na hody a kvasí se vydali. Jednoho pak dne král, opivši se velice, přikázal, aby byly přinešena všecka nádobí zlatá i stříbrná, kteráž byl odnesl Nabochodozor, otec jeho, z chrámu jeruzalémského. To když se stalo, dal nalévati do ních víno, z níchž král, dvořané jeho, ženy i nevěstky pili, chválice