vínem opojen byl, jej bez milosti zabili. A tak nebohý Amnon ty slavné hody zle zažiti musil.

Judyt. 13.

Holofernes, Nabochodonozora, krále asyrského, hejtman, že se náramně vínem opil, příčinu k tomu dal, že Judyt, pobožná vdova, jeho vlastním mečem hlavu mu sťala a tím město Bethulí od obležení vysvobodila.

3 Králov. 20.

Benadab, král asyrský, slavně v stanu svém se třidcíti a dvěma králi hodoval, kteříž mu na pomoc přitáhli a město Jeruzalém oblehli, ale porazil je a zahnal všecky Achab, král izrahelský.

1. Machab. 16.

Šimon, najvyšší kněz jeruzalémský, byl pozván na hody od Ptolomea, hejtmana krále Antiocha. Tu, když se Šimon podnapil, on i synové jeho jsou zrádně zmordováni, i služebníci jejich.

2. Ezdreáš 3.

Nápoj vína nestřídmě užívaném, kterak činí z moudrého člověka blázna, to oznamuje v své pohádce jeden komorník Daria, krále perského.

Matouš 14.

Za příčinou hoduov krále Herodesa s Herodiadou Jan Křtitel, muž svatý, nad něhož nebyl žádný věčí mezi syny lidskými, k zamordování přijíti musil.

Příkladné naučení z promlouvaní některejch mudrcuov, vedouce od ožralství k střízlivosti a střídmosti.

I.

Sokrates, vzáctný mudřec, pověděl jednoho času, že mnozí lidé se domnívají, že jsou pro to na světě živi, aby jedli a pili, ale já pak pry proto jím a piji, abych živ byl.

II.

Když se jeden ožralec vyhluboval před Aristipem mudrcem, kterak by mnoho vína mohl vypiti, a že se brzy neopije, odpověděl mu proti jeho řeči a řka: Medle, čím se to chlubíš, ješto i velbloudi také to umějí, a tak tomu ožralému oslu slušná odpověď dána.

III.

Demokrates, jsouc náramně opitej, oblékl se v ženské roucho a před spoluhodovníky tancoval jako jiná žena. Na druhý den potom zase přišel k Titovi Qvintiovi prosíc, aby mu byl nápomocen proti Mesanenským, kteříž mu se zprotivili a od něho odstoupili, aby je mohl zase k poslušenství přivesti. Tehdy Titus odpoví mu takto: Divím se tomu, že ty, bejvaje začasté vopilej, takovou věc na mně žádati umíš, kterážto žádost na hrdinskýho a statečnýho, a ne na ženskýho muže náleží, kteroužto řečí Demokratesovi o jeho všetečnosti na rozum dal, že není chvalitebná věc, jak se opíjeti, tak své mužské srdce v ženské skrze roucho proměňovati.