[74r]číslo strany rukopisuk oblehnutí Mediolána, proněžto potěžechu korúhve ciesařovy a takž pak by zjednáno a všecky brány mediolánské bychu obleženy bez obrany. Hradové, kostelové, vsi, tvrzě biechu zkaženy tu v okolí. Ciesař pak podlé rady premonenské a papienské jeden hrad Krema řečený velmi tvrdý a mediolánským milý velmi s velikým množstvím oblehl, jenž inhned proti vyjedše boj počeli s obú stranú ranění jieti i zabiti mnozí byli tak dlúho, až právě pro noc přestali. Ti z hradu mezi zdi utečechu, tu markrabie s Ankonie udatný muž s ciesařovy strany zabit. Zatiem ciesař do Laudy sě vrátil. Tu pak v zem množstvie svých věrných s některými Papienskými v noci stran Mediolána přitrhl. Ty pak Papienští tajně stáda jako chtiec zajímati v noci přihnali k Mediolánu, jenž pochvátavše stáda i poběžechu s tiem a u městě byl povyk, takž jakž k šturmo znamenie dáchu, proněžto vytekúc z města stáda i chtiec odjeti, Papenští některdy činiece, jako by běželi k ciesařovým stanovištím, v nich sě tajieše blížiechu sě, proněžto tak běžiece někdy raněni, někdy sjímani biechu Papienští, však všě strpěli. Když pak přiblížichu sě k strážem, dáchu znamenie ciesařovi, jenž ihned na pomoc z svým vojskem rázi sě jim na ně. A tak nemilostivě bylo jich mnoho raněno i zjimáno, kteréž zvázavšě jako psy provázky, vrátil k obležení hradu Kromi i oblehl jej tak tvrdě, že ani Mediolánští k nim mohli přijeti, ani oni k nim. Tak když oblehl hrad přístroje bojovného mnoho dobyv, k dobývání proti hradu šturmoval tak dlúho, až právě v popel jej obrátil a oni milost obdrželi. A tak podlé svých kniežat rady vzem je na milost bez škody s hradu jej pustil, jenž všeho nechavše všudy i onudy sě rozběhli.