[70v]číslo strany rukopisubratry z Řezna zprávci byl, držal jest. Sedmé miesto všickni Němci z Lambardí, miesto drželi jsú z svým vojskem. Tak pak toto všecko vojsko a množstvie proti bráně mediolánské, ješto Římská slove, beze všie přěkazy přitrhli jsú. To oni množstvie uzřěvše, k brámi postaviti sě nesměli, jedno zed k bráni dobře osadivše plně jě bili. Proněžto ciesař u té jisté brány najvěčšiemu vojsku státi kázal a jiným u jiných brán. Výborný král český blíže od Mediolána stany své rozbiti kázal chtě viděti, která brána mohla by obležena býti. Takž pak Lodvík bratr ciesařóv u bráně svatého Dionizie byl posazen, jenž jakž najmdlejšie bieše, k té snaženstvie přiložiechu k dobytí. S tiem tak uvečer v oděnie, jakž najsilnějie mohli, šturmovali tam. Tuto pak v tom potkání toto knieže mladostí sě stkvěje, jako rytieř udatný potkal je z svým vojskem i byl boj přěukrutný, ano rytieřstvo přesilné, jednak oni, jednak oni na zemi padají. Uznamenav to knieže, že odolati nemóže jim, posla k králi českému, aby jemu pomohl. Když to král slavný uslyšal Vladislav, ihned znamení vojenské udeřil, z svým byl vzhuoru na pomoc u velikém množstvie. To Lodvík vida snažněji byl ihned k bojování. Zatiem pak tento král slavný pln jsa mužnosti, z svým rytieřstvem Mediolánčané ihned podstúpi, v kterémž podstúpení knieže jěch, jenž korúhev držal, z svým kopím inhned přihnal, jenž na tom miestě zdeše. Jiné také rytieřstvo mužně sě rázichu na nepřátely, proněžto z obú[cp]z obú] ſobú stranú padechu na zemi zbiti. Tak dlúho trvalo to bitie od nešporóv až právě k súmraku. Takž pak jední z Mediolánských zbiti biechu, druzí zjimáni, až právě vidúce již sě přemoženi jsúc, ani mohúc mocí kterú Čechóm odolati, v město utekli a tito boj obdrželi. Král vesele sě do svých stanóv vrátil, s nimžto mnohé rytieřstvo raněné vrátilo sě v stany, neb zajisté v tom boji mladostí