[A4v]číslo strany rukopisujimž vlastně to umění poručeno bylo, i jiných pobožných mužův národu židovského. Však nic méně i to se propůjčiti musí, že i pohané, blízcí lidu Božímu, poněkud umění toho lékařského účastni učiněni bývali. Čemuž i Písmo Boží svědectví vydává. 3. Královská 4.,[13]3 Rg 4 Jeremiáš 46.[14]Jr 46,11 i historie duchovní a světské toho dotvrzují, ano i slavná jména znamenitých a slavných lékařův pohanských již nyní i nám, křesťanům, dobře známá a knihy jejich lékařské, zvláště od Egyptských, Řekův, Římanů a Arabův sepsané a nám dochované. Jakžkoli ta moudrost jejich a zběhlost v lékařském umění jiného nic nebyla nežli, vedlé řeči Kristovy, drobtové chleba padající z stolův synův Božích.

Toto připomínáme za tou příčinou, poněvadž lidé svatí v staré církvi hned od počátku světa mnoho a draze sobě vážili známosti bylin, lékův a umění lékařského, že i my, křesťané, na místa jejich z pouhé milosti Boží dosazeni a vštípeni, šlepějí jejich jak v pravé po[A5r]číslo strany rukopisubožnosti, tak i v tom následovati povinni jsme, abychom jak pro vlastní náši, tak i pro obecnou blížních naších potřebu, zvláště v této náramně veliké nedůživosti těl lidských, kteráž se v tomto posledním věku a jako při náklonku světa na nejvyšší rozmáhá a mnohé neznámé a neobyčejné nemoci plodí, též i pro dokázaní vděčnosti naší ku Pánu Bohu a nabývání vnitřní přelibé rozkoše v myslích z spatřování patrných a mákavých šlepějí božské přítomnosti, moudrosti a dobroty v bylinách, zrostlinách a zelinách zemských, práci svou na též bylinky a umělé užívání jejich vynakládati se snažovali. A když pak kněh Šalomounových lékařských již více míti nemůžeme, z nichž bychom se dokonalého umění těch věcí doptati mohli, aspoň drobtův těch užitečných, jichž Bůh i pohanům uděliti ráčil, k dobrému svému požívati a na nich přestávati musíme. Nebo i ti jsou darové Boží, od lidí pobožných nám dochováni. Jakož pak spisové o těch věcech netoliko mudrcův pohanských, ale i nejedněch kře[A5v]číslo strany rukopisusťanských