zi[99r]číslo strany rukopisusku a účastnostmi s námi a na nás neměli.
A olej jest milost slov, kteréž k dobrému prospívají. {Člověk nemocný jak má býti mazán}textový orientátor Neb jestliže člověk jest nemocen a v jakú v pochybu spasení, neb zúfání, neb lekání od ďábla se přivodí, má od kněží mazán býti. Napomínán důvody, písmy svatými dojištění, aby nezoufal, bez naděje neumíral, želení hříchuov měl, v modlitbu a v celé pokání vstúpil, pokořil se Pánu Bohu a Stvořiteli svému, rady dobré užil, jako Petr ohlédnutí Ježíšova, když se naň po zapření ohlédl, hned v želení hříchuov a pokání hořkého pláče vstúpil. {Jidáš víc učinil než Petr}textový orientátor Ale Jidáš víc učinil než Petr, že přišed mezi všecky, zjevně řekl a vyznal se, řka: „Zhřešil jsem, zradiv krev spravedlivého.“[536]Matouš 27,4 Ale Petr vyšel ven sám, nepravil, by zapřel Pána svého proti svému velikému slibu žádnému, než plakal horlivě. A tak jiné bylo a lepší ohledání Pána Ježíše, než rada mistruov a zákoníkuov, kteříž řekli Jidášovi: „Co nám do toho? Ty věz, cos učinil.“[537]Matouš 27,4 A jeho ku pokání nehnuli, ale k zúfalství, protož odšel a osidlem se oběsil. Vyznal právě Jidáš hřích svůj, ale po vyznání před pokáním a dosti učinění v zúfalství vstúpil a smrt sobě učinil po slovích kněžských a tak zatracení přijal. Ale Petr nevyznal se žádnému, aby snad evangelista nebyl naň toho pronesl svým sepsání Čtení, ješto při tom byl a kázal jej uvésti děvce vrátné, před níž Petr jedno zapření učinil. Byl by toho snad nikdy sám na se nepronesl, než tajně plakal jest toho přílišně, snad až do smrti a každou hodinu slyše kohúta zpívajíc. A potom sobě víc nedúfal, v slibích svých kál se a sám sobě položil pokání, že by byl do skonání světa toho želeti chtěl a smrti pro zúfání nežádal, ale kázně Boží na se čekal, s přepuštění jeho dočekal, že shlazena jest vina jeho a přišel k koruně slávy.
{První mazání}textový orientátor Protož tím olejem napomínání naučení a za nedostatky modlení mají nemocní mazáni býti, neb jest to olej církve a kostelní a kněží, což hříšných dobrým naučením a napomínáním najvíc zhojiti mohú. Druhé mazání jest Ducha svatého, jakož prorok dí: Pomazal jest mne a „Ducha svatého svého neodjímaj ode mne.“[538]Žalmy 51,13 A když již tím Duchem svatým skrze naučení dobré člověk nemocný od uvedených kněží zmazán bude, tepruv má býti mazán olejem kostelním zboru svěcením podlé Starého zákona, v němž i Nový zastřen jest. Jakož evangelista ve Čtení zmínku činí, že přišel i Nikodemus, nesa mastí jako sto liber i mazal tělo Pána Ježíše.[539]Jan 19,39–40 Protož ta těla, kteráž za Zákona starého po smrti mazána byla, bez smradu zachována býti mohla. Nyní když tělo k naději pokání přivedeno bude, toho dle za živnosti k budúcímu životu se maže. A také mazání těla zachovávají bez smradu, aby byla chutná a vonná obět Páně, jakož prorok dí: „Chutná, zapálená a tučná buď obět tvá před Pánem.“ I jest chutná a vonná, neb zaslúžila radosti Páně.
{Kněz aby peníze vzal a se nenakazil a jim odkázal}textový orientátor Ale ty, Lži, toliko zřídivši obecné některé modlitby i dopouštíš a kážeš kněžím, vezma křižmář s olejem a s agendú těch modliteb, běžeti k nemocnému, leda kněží odbyli, an jiného nic potřebného k spasení duše neumí pověděti, sotva ty modlitby psané vyčísti umí a tím olejem kříže na údech pěti smysluov udělati, kterýmiž hřešil člověk proti Pánu Bohu svému, aniž bude znáti jakú radu proti hříchuom těch smysluov nemocnému na duši i na těle dáti, jak by slušelo. A napřed povědíno jest zhola a zprosta, jako vuoz k jízdě namaže, jedno když mu groš dá neb víc, dá dobrého pití, truňk neb konvici přichystá. Takž přeběhna, což najspíš bude moci, odbude toho a odrepce, boje se, aby jeho nenadechl a nenakazil svú nemocí. Aby spíš z domu a od něho pospíšil a se odvezl a o mazaného, o duši jeho až do skončení smrti, aby setrval s dobrú pamětí a umřel, nic netbaje. Přejmi jej na cestě, kto přejmi, k jinému ho pilněji nenapomene, než aby kněžím a na kostel něco odkázal a poručil i dal. V tom jeho naději spasení položí, an to mazaný snad uhodí v vodu, jako z kol a pístu nevymyje, s vrzavým vozem na zlú cestu a kamenitú se poveze. Nepomněje na slovo proroka, kdež dí: „Spasena mě učiň,
