[89r]číslo strany rukopisuEj, tak náš vykupitel hyzdil lakomství, neb jest škodlivé. Více pověděl: „Kterak jest nesnadné zboží majícím vjíti do království nebeského.“[447]Matouš 19,23; Marek 10,24; Lukáš 18,24 A jinde dí: „Snáze velblúd projde skrze ucho jehly než bohatý do království Božího.“[448]Matouš 19,24; Marek 10,25; Lukáš 18,25 Protož držeti se má chudoby řeči Pavlovy, kdež dí: „Jakožto nic nemajíce a všemi věcmi vládnouce.“[449]Druhý list Korintským 6,10 Všem zajisté nezbývalo, ale potřebým a majíce pokrm a oděv, na tom dosti mějme. Neb zboží shromážděné dlúhým časem a zachované, co prospívá. Job dí: „Nah jsem přišel na svět a nah se zase v popel obrátím.“[450]Jób 1,21
{Důstojenství a povýšení kněžské na čem stojí}textový orientátor I má věděno býti, na čem stojí důstojenství a povýšení kněžské, že ten, kdož jest pokornější, trpělivější, dobrovolnější, chudší, služebnější a jiným pohodlnější, a milostivější, ten jest prvnější a důstojnější před Pánem Bohem. Neb Pán Kristus byl takový před svým otcem. {Lakomství Boha se nebojí}textový orientátor Neb lakomství, o němžto mluvíme, nenasyceno jest samo v sobě, vždy lúpě a déře a nikdy nemuož býti nasyceno. Boha se nebojí, lidí se nestydí, otci neodpustí, ani matky chce se báti, ani bratru folkuje, ani příteli víry drží, vdovu obtěžuje, sirotkuom násilé činí, svobodné v službu podrobuje, svědectví křivé vydává. Protož, která jest múdrost duši život ztratiti a žádati smrti, dobýti zlata a bohatství a ztratiti nebesa. {Lakomství má sedm dcer}textový orientátor Neb má sedm dcer Lakomství: zatvrzení srdce, násilé, nezbednost, křivé věrování, oklamání, lest, prorazení. {Z Lakomství čtvero zlé pochází}textový orientátor A z něho čtvero zlé pochází. První, že člověka k milosrdenství zatvrzuje. Jako dí Job: „Srdce zatvrzeno bude, jako kámen.“[451]Jób 41,16 Druhé zlé, že člověku zámutek činí. O tom Ekleziastikus dí: „Sytost bohatce nedá jemu spáti.“[452]Kaztel 5,12 V Přísloví: „Kdo chce skúro bohat býti, nebude bez viny.“[453]Přísloví 28,20 Třetí zlé, že lakomec v modlitbě nebude uslyšán. O tom Job dí: „Zdali hlas jeho uslyší Buoh, když na něho přijde súžení.“[454]Jób 9,16 Čtvrté zlé, že zlořečení sobě dobývá. O tom Abakuk dí: „Běda tomu, kdož rozmnožuje cizí a ne své.“[455]Abakuk 2,6 A Kristus dí: „Co jest platno člověku, by vešken svět získal a duši své uškodil.“[456]Matouš 16,26; Marek 8,36; Lukáš 9,25
{Lakomství čtverým obyčejem pochází a škodí}textový orientátor Lakomství mnohým obyčejem pochází. Totižto když zboží pečlivě a neřádně dobýváš, neb když je skoupě držíš, aneb když jeho více žádáš, než jeho potřebí, aneb když se v něm víc kocháš, než by se kochati podlé duše mělo. Neb netoliko ten jest lakomý, kdož skoupě své zboží chová. Nemenšíť jest hřích, majíce nemajícímu vzíti, než když máš a nemajícímu odpovíš. Neb hladovitý chléb jest, kterýž ty zadržuješ a nahých oděv, jenž pod zámkem držíš, vězňuov vykúpení a sproštění, peníze, kteréž v zemi pokopáváš aneb v poklady kryješ a věz to, že tak mnohým násilé činí, kterak mnohým by spomoci by mohl a nechce. Neb lakomství tak jest zlé, že všecky jiné napřed dotčené hříchy k sobě táhne pýchu. O níž Ekleziastikus dí: „Duom, kterýž jest velmi bohatý, zhyne od pýchy.“[457]Sírachovec 21,4 Druhé, jest matka závisti. O tom Přísloví dí: „Muž, který chce brzo zbohatěti, závidí jiným a neví, že nedostatečnost přijde jemu.“[458]Přísloví 28,20 Třetí, že rodí hněv. O tom v knihách Mojžíšových psáno, když rozbohatěl Abraama a Lot, stal se svár mezi pastýři jich.[459]Genesis 13,7 Čtvrté, že přináší lenost. O tom svatý Lukáš napsal: „Dušičko má, hoduj a odpočívaj, jez a pí, máš mnoho shromážděno za mnohá léta.“[460]Lukáš 12,19 Páté, že plodí obžerství. O témž Lukáš pověděl o bohatci a Lazarovi, kterýž hodoval skvostně.[461]Celé podobenství: Lukáš 16,19–31 Šesté smilstvo plodí a utěšení. O tom v knihách Jobových, kdež synové jeho časté hodování a veselé strojili.[462]Jób 1,4
{Lékařství proti Lakomství}textový orientátor Ale lékařství zase proti lakomství pamět smrti neb velmi snadně všecko potupí, kdož pomní, že má umříti. Druhé, že Pán Ježíš byl chudý. O němž Jeremiáš dí: „Spomeň na mú chudobu, veliká ohavnost jest, že chudý člověk chce bohat býti, za něhož božská bohatost a velebnost chtěla chudá býti.“ Třetí mrzeti mají věci časné, kdež se zpomínají věčné. Čtvrté, že Sofoniáš prorok dí: „Stříbro a zlato nebudeť jich moci sprostiti v den hněvu Bo[89v]číslo strany rukopisužího.“[463]Sofonjáš 1,18
