Tuto Chytrost přijela jest domuov k sestrám svým, po níž poslaly, a žádaly ji, aby s nimi po práci pokvasila, a potom jim odpověd oznámila.
Kapitola 81
A jakž přijela Chytrost, hned poslaly sestry z sebe dvě znamenité osoby, paní Lakotu a Smilstvo, aby jich jménem přivítaly paní Chytrost. {Chytrost vítá z Antiochie}textový orientátor Ony přišedše i vece: Osvícená kněžna a vysoce urozené a slovutné paní sestry naše, paní Pýcha, Hněv, Závist, Nenávist, Lenost, Lakomství i Lež kázaly sú vás přivítati a radujíce se šťastnému ve zdraví vašemu vrácení. Ale tím tesklivy byly, že ste tak dlúho dlily, péči majíc, abyšte v nemoc neb v některé jiné příhody nepřišly. Ale tomu zase se radovaly, poněvadž ste dlily, že to darmo není, než že dobře zjednáte po naší i vaší vuoli. I by se nyní široce ptáti mělo, potom všickni spolkem uslyšíme. Protož rač jíti k stolu, neb již kryto jest a s hotovým jídlem vás čekáme a najedúc se s dobrú myslí, potom Jich Milosti i nám povíš o práci i o poselství svém. Jakož vždy něco nového se jest přihodilo, ješto bez toho není. Jímž Chytrost odpověděla jest: Zjednáno málo lépe, než nic. Ale však muož nám něco k výstraze býti, jakož se potom poví. Ale bych byla paní Hněv s sebú měla, jistě bychom obě bez vlasuov byly přijely. I vstavši zhuoru, s nimi šla jest. Kdež opět vyšedše sestry jiné před pokoj i přivítaly Chytrost a umyvši se, za stuol sedly a jedly s rozličnými rozprávkami, s hudci a s jiným z žertovním stolním s veselím.
Tuto po kvasu kázaly sú služebníkům ven vystúpiti a k nim mluvily, kterak jim od dávné chvíle dary dávaly, aby v potřebu jich také u nich zůstaly.
Kapitola 82
Odkvasivše již jmenované paní i řekly hlasem ke všem služebníkům svým: Věrní naši milí, znáti můžte, že nyní práci znamenitú před sebú máme. A teď sme sestru naši milú, paní Chytrost, poslaly v pilném poselství, jakož pak i jiní služebníci její vědí, kdež jest byla i vás tajno býti nemůž. Protož oznamujem vám všem vůli naší chtíc i míti tak, že nyní ven vystúpíte, abychom vyslyšely, co jest zjednáno. Také vy všickni znáte, že vás od dávních časů a chvílí u sebe chováme, naše dary dávajíc, znajíc již vy nyní tuto naši pilnú potřebu tak, jakž každý nám slúží a nač službu má, ve všem i se všemi míti se budete pohotově k naší i své cti. Jestliže komu jest potřebí, buď k přátelům neb jinde, odjeti můžete a vám odpouštíme, jediné naší potřeby nezmeškávajte a brzo se vracujte. Také o vás nepochybujem, ač kde odjedete, před žádným lehkých řečí že míti ani rozsévati budete, ani naší pře lehčiti, ani sobě rozpaku v uši sypati dáte, ani sebe lúditi. Neb ta Pravda a její milovníci to umějí, mnohé rozpakovati i odvoditi druhdy, mnohá štěstí, prodlení, zdraví slibujíc. {Luciper získá nebe}textový orientátor[ag]nebe] Nebi I nebeským královstvím darujíc, ješto víme všickni, že jest samého Boha a žádnému jeho od sebe nedá, jakož jest i Luciper získal, chtě v něm díl míti, ješto takoví slibové sú proti rozumu, k tomu i často peklem a věčným zatracením hrozíc. I měli li by někteří potom na takové sliby a trošty i hruozy se obraceti a služby naší prázdni býti, neb sobě chtíti oddalovati a nás a služby naší prázdni býti neb sobě chtíti co dotahovati, radči nyní takoví, neb ten každý v čas vypadni, lépe nyní než potom a my se místo toho jiným tak hodným opatříme.
