nebeskú jim pójčenú to zlé a nepokoje v lidech stavovali a jim pokoj a bezpečenstvie jednali, kterážto kniežata zákony a práva ustavíc, aby u pokoji zpravovali, v lidech zlodějstvo a lúpež všem pokoj učinili. Takéž my, Karel ciesař, v našem českém království, ješto jest od přirozenie na nás spadlo, mysl svú známú přikládámy a chceme pilnost přiložiti, abychom rozličné nedostatky a nepokoje mezi lidmi stavili, ješto jsú se v našem království rozmohly přílišně. A poněvadž mezi všemi jinými věcmi nám se zdá příčina k nedostatku v našem českém království odlúčenie rozličných vlastí a krajin a hraduov mnohých od koruny královstvie českého, ješto sú příslušely k sjednání spravedlnosti a pokoje i k stolu královstvie českého, ješto ti hradové a vlasti naší předci a zvláště osviecené knieže a pán náš děd Václav a druhý král český bezmála od XLti let od koruny české odlúčil. To vše zboží pomocí a našich všech věrných zemanuov našimi penězi i jich připuzením míníme zase k koruně vyplatiti pro pokoj českého královstvie berně obecné zemské nám ode vší obce dané k tomu vyplacení vlastí a hraduov od koruny odlúčených.
A potom naší mocí ciesařskú zapoviedáme věčně s pilnú radú i s povolením našich šlechticuov a zemanuov, aby nikdy žádný náš náměstek nemohl žádného hradu ani nižádné vlasti, což k koruně české příslušíe, odlúčiti a od koruny bez povolenie našich českých pánuov a zeman.
A to naše ustaveníe aby věčně trvalo v našem českém království, kázali jsme zjevně popsati a provolati, že všichni králové, české koruny náší dědicové, neb když by našich dědicuov nedosta {va}meziřádkový přípisek mladší rukoulo se, jehož bože nedaj, ale jiný bohem zvolený kdyby po naší smrti k Čechuom byl který korunován, aby v jednom měsíci pořád zběhlém ode dne korunovánie měl přede pány a před zemany přísahu učiniti čistú a věrnú pravou na kniehách sv. čtenie zjevně, že těch zemí a zámkuov nikdy od koruny české nemá odlúčiti zjevně ani tajně, ani žádného dílu, co k těm hraduom a zemiem přísluší, aby toho žádnému člověku ani dal ani prodal ani zastavil k věčnosti ani do kterého času, ani za které jiné hrady s městy mohl i s žádným člověkem, ani kterému svému synu ani bratru ani otci aby v jich moc nepostupoval, ani které dceři
