jakož psáno jest, 1a Regumcizojazyčný text, 16: „Protože byl z domu a z čeledi Davidovy.“ Jakož známo jest skrze pokolenie, popsané ve čtení sv. Matúše, 1. kapitola: „Aby sě vyznal s Marijí, jemu oddanú ženú, těhotnú.“ Neb ona jest byla z pokolenie téhož s Jozefem a byla vstúpila v dědictvie otcovské, protož šla jest s ním ku přiznání, kakžkoli byla blízká ku porodu. A to sě také dálo božským zjednáním, aby tak Kristus narodil sě v Betlémě, jakož bylo prorokováno od Michiáše, 5. kapitola: „A ty, Betléme, země Efrata, maličký si v kniežěctví judském, neb z tebe vyjde vévoda, ješto bude zpravovati lid mój izrahelský. A východ jeho od dní věčnosti neb věčných.“ Duchovně Galilea, jenž přěstěhovánie vykládá sě a znamenává pokánie, skrze něžto člověk z hřéchóv v ctnosti miení sě přestěhovati a do města judského, jenž sě vykládá vyznánie, vstupuje. Neb ktož u vyznání božiem miení setrvati, tenť z ctnosti do ctnosti má vstupovati, aby řečeno bylo ono písmo v žaltáři: „Vstupovánie zpósobil jest v srdci svém.“ A to vstupovánie najviece má křesťan učiniti, pokoru zachovávaje v srdci svém. Neb, jakož z údolé vstupováno bývá na výsost, též skrze ctnost pokory přicházieno bývá na vrch lásky i jiných dobrých skutkóv. Protož die sv. Augustin: „Vkopaj sobě krumfešt pokory, chceš li přijíti na výsost lásky.“ A toť sě znamená ve čtení, že Jozef vstúpil od Nazareta, jenž sě vykládá květ údolní a znamená pokoru, jenž jest okrasa na duši všěch věrných křesťanóv. A protož příkladem blaženého Jozefa a blažené panny Marie máme sě bráti a túž cěstú duchovně jíti máme do své vlasti. Jozef vykládá sě rozmnoženie, Maria hořkost.