Na tomto jsme se všickni tří stavové snesli, aby každý pán, rytířský člověk i měšťan, kteříž na statcích a gruntech svých cla a mejta mají, cesty a silnice svobodné, kdež by toho v kterých místech a v zlých cestách potřeba byla, skrze kteréž mnozí lidé po zemi s náklady i jináč jedouce a pracujíce, k nemalým škodám při živnostech svých přicházejí, slušně a náležitě opraviti dal, a to tak, aby lidé skrze to k škodám nepřicházeli, opatroval. A pakli by kdo, toho jsouc napomenut, zoumysla zanedbával a takových zlých cest opravovati nedal, tehdy ten každý, kdož by se na neopravení těch cest škodu míti pravil, bude moci toho, kdož by tak těch silnic a cest svobodných v gruntech svých opraviti nedal, před Jeho Milost císařskou aneb místo Jeho Milosti držícího aneb před soud zemský neb komorní obeslati, aby stál, a jemu z toho, z čehož ho viniti chce, práv byl. A též také jestliže by kdo děláním rybníkuov neb jakýmžkoli vedením neb zdutím vody kde cesty zkazil a, jsouc napomenut, jich opraviti nedal a někdo jedouc tudy škodu by v tom místě vzal, tehdy také ten, komuž by se tak škoda stala, svrchu psaným zpuosobem k tomu každému o to hleděti má a moci bude. A na kohož by taková zoumyslnost a neopatření po napomenutí shledáno bylo, tehdy taková věc tu, kdež by vznešena byla, na tom, kdož by se tak toho dopustil, k nápravě přivedena býti má.