ve[71]číslo strany rukopisulikú ohyzdu člověku, a ten aniž muož býti řězán, ani pálen, protože nemuož býti přístup k místu, u něhož vězí. Pakli by kto vždy žádal té ohavy býti zbaven, tehdy má býti nos prořězán z té strany[du]strany] ſtarny na dél, aby mohl býti přístup hodný k miestu jeho kořene. A tu má býti vyřězán a miesto připáleno, ač k tomu příslušie. [Toto]text doplněný editorem učině lékař, máť ušita býti rána a léčena jakožto jiné rány. Lék toho nedostatku jestiť takový: vytáhni to maso kléšťkami, což muožeš, a nádobú k tomu příslušející, čímž muožeš najblíže, při kořenu vyřěž; a nemóž li se to státi pojednú a spolkem, ale děj se po málu. A zuostane li toho co v nose, to pak knotem pomazaným mastí prodievající buď sňato. A tu takto děláme: vezmi vápna nehašeného a mýdla a směš, a tiem pomaž knota a včiň, a tehdy když ten přižže, tehdy knot omočený v oleji z žlútkuov[dv]žlútkuov] tlutkuow [72]číslo strany rukopisuvaječných udělaném nebo v tuku pórovým nebo pelyňkovém. Pakli budeš chtieti mieti lehkú leptavú věc, vezmi mast zelenú svrchu psanú, a toho k tomu požívaj, a potom leč to miesto jakožto rány jiné. Druzíť to maso v nose zrostlé toliko žehadlem léčí, zvláště když jest v nosu hluboko, vstrčíce do trésky měděné ohnivé železo a tu tréstku rúškú, omočenú v studené vodě aneb v bielku obaléce[dw]obaléce] obaleczie, aby nosu nespálil.

Kapitola XLVI. O neduhu, ješto slóve rak, zarozeném[dx]zarozeném] zarozeneho v nosě nebo na dásniech nebo zubinách.

Druhdy ten neduh, řečený rak, bývá v nosu nebo v dásniech nebo v zubinách anebo na pysku, tak že miesto jie se vókol. A ten se stává druhdy z příčiny horké a druhdy od studené. Znamenie raku od horké příčiny zarozeného jestiť červenost nebo zardělost při miestě a bolest náramná. Bývá tomu spomáháno přikládaním studených lékóv. Ale znamenie