[3]číslo strany rukopisuněkterých jest pochválil, druhé v lepšie proměnil, a některé, jakožto obyčej zvyklý nemajíce, ovšem uťal. Aniž sem bez příčiny takové a tak užitečné dielo za[b]za] z tak dlúhý čas oznámiti prodlil, nebo sem dosavad čakal, zdali kto z tovaryšóv našich, patře k božské odplatě aneb asponě k lidské přízni, tu práci podstúpil; a že dosavad nižádný se o to nepokusil, jakož slyším a rozumiem, že učitel náš dluh těla vyplatil, tu práci na se rád přijímám. Protož tyto knihy na pět dielóv rozdělené tiemto řádem umyslil sem vyvésti: První diel počnu od vrchu hlavy, a v něm vypravím léky hlavnie, kteřížto slušejí na lékaře ranného. Druhý bude o léčení hrdla, šíje a hrtanu. Třetie od hrdla doluov, až do bočné mázdřice sstúpím. Tento však třetí diel pan mistr Vilhelm ztáhl až do klúbu bedrnieho, ale tento z jedné činí dvě: jednu ztaha až do bočné mázdřice, druhú od bočné mázdřice až do klúbu bedrnieho, a to jest z jeho vuole a nenie bez rozumné příčiny. A od ran, kteréžto bývají na lidech raněných, třetí diel počnu. V čtvrtém dielu o ranách [4]číslo strany rukopisua lékařství ran úduov krmitedlných, kteříž sú pod boční mázdřicí, a tu prodlím až do kapitoly od některého klúbu bedrnieho, jenž slóve sciacizojazyčný text. Pátý diel počnu od ní, ješto slóve sciacizojazyčný text, a v tom přeběhnu léky údóv, které [sú]text doplněný editorem níže kosti klúbné na bedru až do nártie; a na prstech nožních skonání knihy.