Kapitola XXX. O zbuzení toku krve z těch žil zadkových, vnitřních i zevnitřních.
Aby zbuzen byl tok krve z žil zadkových, učiň jemu kúpel z bylin horkých, jakož jest divizna, chvojka, polej, brotan, lobejej nebo žlútenník; a když vyjde z kúpele, tehdy púštěj jemu krev z žil pod kolenoma aneb z panenské žíly zevnitřnie. A ten tok z žil zevnitřních zadkových takto zbudíš: najprvé podkuř jeho kuřidlem, v přednie kapitole popsaným, a potom přisaď k nim pijevice, a ty dřieve vlož do vína, ať odbudú jedu, ač který v sobě mají; ale nenechávaj jich dlúho, nebť by zemřely. Pakli by i to platno nebylo, tehdy je zatni púšťadlem.
Kapitola XXXI. O otoku žil zadkových.
Otok žil zadkových takto bývá uléčen: vezmi listie diviznové a zvař u víně a teplé přilož na ně. A to máš často obnovovati. Pakli by v zimě bylo a nemohl mieti divizny, tehdy otruby pšeničné zvař u víně a přikládaj teplé na miesto.
Kapitola XXXII. O zedření žil zadkových.
Bude li zedřenie neb zemnutí žil od jiezdy nebo od chodby – nebo chodcóm stává se od třenie kýty o kýtu, tak že tady pútník má příkazu na chodbě – a proti tomu platno jest pomazánie kýt na tom miestě lojem. Pakli by i to nespomohlo, tehdy vezmi dlúhú rúchu, jížto se opaš, a konec její od ledvie skrze kýtě szadu mezi nohy podvleč a k opásaní přivěž, a ten konec rúchy tu smaž dobře lojem, kdež se kýt dotýče; aneb přilož mast z litargyru neb mast bielú. Pakli jest od žil zadkových vnitřních, spósob, ať jest ústavně v životě měkek: cibuleť morská přidá se mnutě, a mezi tiem dávaj nemocnému nápoj cělistvý.
Kapitola XXXIII. Komu zadek vyhřezne, lékarstvie.
Vezmi mast, ješto slóve apostoliconcizojazyčný text, a teplým pomaž vyhřezlého zadku, a ihned se navrátí. A to učiň tolikkrát, kolikkrát
