za[98v]číslo strany rukopisuchváceno,

v tom ať jistě ví, žeť nebude ztraceno,

Pán Buohť jemu dá tu bydleti,

odkudž[h]odkudž] A Odkudz věčně tvář jeho bude viděti.

[600] A [99r]číslo strany rukopisutak rodičové mají se míti snažně

ve všem k svým dětem vážně,

aby v přísnosti, i když by chvíli krátili,

obyčejuov [99v]číslo strany rukopisuctných vpřed pověděných[i]pověděných] powiedieni netratili.

Chtějtež to, rodičové, též u sebe míti,

[605] abyste i sami na se uměli pomnieti

a [100r]číslo strany rukopisuzachovávali se bohobojně v ctnosti,

a též časně přistúpali k svátosti,

zpomenúc na to, jak v zákoně psáno,

že [100v]číslo strany rukopisune dětem, než rozumným najprv vydáno.

[610] I nejdětež v tom lidskými nálezy

a z dítek nedělajte sobě pavézy,

neb [101r]číslo strany rukopisuzchytřej kto chce, jak najvíc moha,

žádnýť neoklamá Pána Boha!

A tak když se při vás ty věci rozumné zhodí,

[615] nenostež dítek, než ať na nohách chodí

v čas ku přijímaní těla a krve Páně,

ať Pán Bouh milostí svú vzhlédne na [102r]číslo strany rukopisuvás i na ně.

Neb takto dobře muožte rozuměti,

jakým spuosobem přijímají malí děti,

[620] žeť to k jinému nejde poz[102v]číslo strany rukopisunání,

než jako by někto k někomu přišel ve spaní,

a stoje nad ním, rozprávěl mu výborné řeči.

Což to platno, když [103r]číslo strany rukopisuon leží spieci!

Nechžť se spícímu mluví jakžkoli řeč krásná,

[625] neníť platno, když ho neprobudíš ze sna.

I zároveň [103v]číslo strany rukopisurozumějž tomu spolu,

když nosíš nemluvňátko k Božímu stolu,

žeť mu to jde jako s žádným prospěchem,

a tobě strach, nejde li s hříchem.[6]celý verš doplnil mladší písař

[630] Rozpomí[104r]číslo strany rukopisunajtež se na to, rodičové milí,

ať vás takový zpuosob nemýlí.

O nás děti mějte péče takové,

vy s jedné strany a [104v]číslo strany rukopisus druhé kmotrové!

Mějtež o nás péči velikú rádi,

[635] dokudž sme k tomu volni za mládí,

radši rozličného trápení, dajte [105r]číslo strany rukopisuza to mnohé dítě[7]verš zřejmě vinou písaře porušen, Vrťátkova edice nahrazuje „dajte za to“ vazbou „co dá za to“,

žeť se jim s tím steskne na světě.

Mnohá matka rukama lomíc,

s pláčem o svém dítěti mluvíc:

[640] „Bídný synu, več se dá[105v]číslo strany rukopisuváš,

nad mým zámutkem žádné lítosti nemáš?“ –

Něcoť mu i řečí přiškrtí,

a onť co zlý kuoň hlavú vrtí,

a zdáť se mu co na trní [106r]číslo strany rukopisustáti,

[645] když má takových řečí poslúchati.

Než[8]na tomto místě nečitelná marginální poznámka mladšího písaře jakž se vyvrže, ať jest hned rota!

A tu penězuom nebuď žádná sporota,

než ať se za všecky platí [106v]číslo strany rukopisupitie hojně,

šlundry hladké ať okolo něho chodí strojně,

[650] peněz hojně v měšci aby bylo,

a utratiti všecky jestiť mu milo,

aniž mu se kdy udá na to pomysliti,

když utratí, že musí nuzníkem býti.

Rač ostříci, Pane Bože, půtky takové,

[655] varujmež [107v]číslo strany rukopisuse toho, dcery i synové!

Srozumějíc přikázaní Božímu v dostatku,

ctěmyž rádi otce i také matku.

A když to pořádní učinímy,

jistotně že při tom i Pána Boha [108r]číslo strany rukopisuuctímy.