[268v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceji ďábel s země a přivedl ji k Adamovi.

A když jest ji viděl Adam a ďábla s ní, zvolal jest s pláčem řka: „Ó Evo, Evo, kde jest břiemě pokánie, že s’ opět svedena od protivníka našeho ďábla, skrze něhožto vzdáleni sme od přiebytku rajského a od utěšenie duchovnieho?“ A když uslyšala Eva, poznala, že by ji ďábel radil z vody vyjíti. I padla jest na zemi na svú tvář.

I odvojila sě jest bolest a lkánie a pláč Adamóv a zvolal řka: „Běda tobě, ďáble, proč sě nám darmo protivíš? Co jest tvého u nás anebo coť sme učinili, že sě lstivě nám protivíš? Anebo proč proti nám jest zlost tvá? Zdali sme odjali tvú slávu a neboli sme tě cti[c]cti] ċti zbavili? Proč sě nám protivíš až do smrti, nešlechetný a lstivý nepřieteli?“

A ďábel zařvav, vece: „Adame, všecka nepřiezen má a závist a lest jest proti tobě, nebo sem pro tě vyhnán z nebes a z slávy a z světlosti mé, kterúž sem měl prostřed archanjelóv [b]označení sloupcea pro tě sem odonud vystrčen.“ Odpovědě Adam a vece jemu: „Co sem tobě učinil anebo která jest vina má pro tě aneb kterak sme tobě uškodili a tě urazili?“