po[268r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcekánie? Toť budu činiti, neboť sem já uvedla tento zámutek a práci na tě.“ Řekl jest Adam: „Nemóžeš tak mnoho dnóv v pokání [býti]text doplněný editorem jako já, ale toliko splň, aby spasena byla, nebo jáť sě budu postiti čtyřidceti dní. Ale ty vstaň a jdi ku potoku Tigrinnu a vezmi kámen a stój na něm u vodě až do hrdla v hlubokosti potoka a nemluv, nebo nejsme hodni modliti sě k hospodinu, protože naše ústa poskvrněna jsú z jedení neslušného a z zapověděného. A stójž u vodě třidceti a čtyři dni a jáť stanu v Jordáně XL dní. Snadť sě smiluje nad námi pán bóh náš.“

I jdieše Eva k řece Tigris, jakož jie bieše řekl Adam. Též i Adam šel jest k řece Jordánu a stál na kameni až do hrdla u vodě. I řekl jest Adam: „Tobě, vodo, pravím, stój na miestě a neplov a lituj mne a buďte shromážděny všěckny věci, jenž v tobě plovají, ať mě obklíčí, ať se mnú spolu pláčí. Sebe ať nepláčí, ale mne, nebť sú oni nes[b]označení sloupcehřešili, ale já.“ A ihned všecky věci plavající sebraly sú sě k němu a oklíčily sú ho a voda Jordánu stala od té hodiny netekúc až do XXVIII dní.

Tehda rozhněva sě nekošník z pokory a jich pokání. Změni sě v světlost anjela i odjide k řece Tigrinnu k Evě. A nalezl ji, ana pláče. A on také ďábel jako lituje jie, poče plakati a vece k ní: „Vyjdi, Evo, z řeky a odpočina, viec neplač, již nechaj zámutku. […]text doplněný editorem A lkánie vaše a přijal pokánie vaše. A my, anjelé, jeho prosili sme za vás, modléce sě bohu, a poslal mě bóh, abych vás vyvedl z vody a abych vám ukázal živnost, kterúž ste v ráji měli. Protož již vyjdi z vody a přivedu vás na miesto, kdežto připravena jest strava vaše.“ Tehdy uslyševši to Eva, uvěřila jest[b]jest] geſt ztrawa waſſe Tehdy vſlyſſewſſi to ewa, vwieṙila gest[5]písař opsal omylem řádek dvakrát a vyšla z vody a tělo jejie bylo jest zsinalé jako bylina od studenosti vodné. A když jest vystúpila, upadla jest na zemi i pozdvihl