A když pak budu míti zaplatiti,
i zda jest z čeho nahospodařiti?
Však nic nemám, co mě má živiti –
najlépe všecko vypáliti
a jíti pryč, kam věda, ode všeho!
Ba, nast- nastojte ženění mého!
Bych byl radši panicem byl,
kto mi radil, abych se ženil, by zabit byl!
Ó, hospodářství, v této mé psotě
teď se nesmiem s žádným potkati pro tě,
nebo jinak sobě nemyslím,
než že každý ví o mé psotě, mniem.
A mnohý známý, mne potkaje,
puojde mimo mě se usmívaje,
i dí: „An snad vlka viděl, že se zježil!“
I jda mimo mne, předse šil.
Pakliť jde druhý vedlé něho,
ten okáže každému jeho:
„Ba milý, co tento ženich po polévce jídá?
Tuším, že s ním sedá za stuol bída!“
A já to vše v své uši slyším,
když jest práv, smlčeti mu musím.
[79v]číslo strany rukopisuJižť mám chutně spomyšlenie,
ba, nast- nastojte, i v to voženěnie!
Ó, bych já se byl neženil,
této mnohé starosti byl bych pozbyl,
byl bych jedno staral o se sám,
a teď již s celú rotú psoty mám!
Toho jinak neumiem rozměřiti,
neb sem nechtěl žádnému věřiti,
mněl sem, že skrze ženitbu pánem budu,
teď na psotu jako na varhany hudu.
Bych měl provaz, již by se oběsil,
asa bych té starosti pojednú zbyl.
I počech sobě velmi těžce mysliti,
sem i tam se obraceti,
leže tu pod tím stromem,
řka: „Nastojte mně s tím mým domem!
Ba, by udeřil zjasna hrom
a zroskotal mne, i ten duom,
i ty churavé dobytky,
i mé všecky nábytky,
ba také mú ženu i s čeledí,
abych prázden byl vší zjedi[ar]zjedi] zzedi!“
[80r]číslo strany rukopisuA v tom počech se velmi starati
a jako z toho rychle usýpati
i ležech tak ve mdlobě,
mysle těžce o psotě a o chudobě,
znaje to dobře, že smútí každého
starého i každého mladého
a podmaní pod se mnohého bohatého,
toho, ješto prvé měl dosti.
Onať jej všeho lehce zprostí,
i všeho veselé zbaví
a uškodí také i zdraví.
I položich se pod strom v trávu,
položiv pravú ruku pod hlavu,
i ležech jakožto v uotrapách
a mysle o rozličných psotách,
hledě na toho stromu ratolesti,
i poče mi se lecos hořem plésti,
to, což[as]což] czos mi s psotú obecno bylo,
o tom mi se najvíc snílo.
A já se s čeledí vadím,
aneb někoho kyjem chladím,
že ztrh se několikrát, hlavu zvedech