a velmi li se nás všech bojí.
Štěstí i s svými služebníky,
k tomu se všemi pomocníky,
a ihned honce opustili,
že Závisti jsú hned v patách byli.
Štěstí v jednom městě bíše,
kteréž Veliké Bohatství jméno mějíše.
To jest bylo za mnoho mil zdéli,
tak jmějíše veliké zšíři,
neb se v něm nemohl změstknati se všemi
najmilejšími přátely i poddanými svými.
Štěstí v tom městě tehdy bíše,
kdy Závist předeň vstúpiti chtíše
a mluviti to, což poručeno měl,
neb s samým králem mluviti chtěl.
Tuž jemu přístup zjednali,
a když přístup učinil k králi,
ihned všem mlčeti kázali.
Tu uhlédav, an všady čistě ozdobeno,
div že se jemu žalostí srdce neutrhlo,
[31v]číslo strany rukopisuvida, ano všichni v přípravě stáli,
jako by je najčišť zmalovali.
Zdech Závist, pomyslil sám v sobě:
„Dostane li se co toho také tobě?“
Mysle, že by chtěl radějí umříti,
nemá li toho všeho mnoho míti,
tak že stál chvíli bez paměti,
neb mu se chtělo toho všeho míti,
vida, ano všichni dosti mají
a o nic se nikdy nestarají.
Tuž povstav, jako by se probudil,
těmito slovy k králi pověděl:
Pan Závist mluví
„Najjasnější a mnohomocný králi,
i vy všichni milí páni,
kteříž jste se tuto koli sešli,
tohoto poselství abyšte poslyšeli,
prosím, račtež otpustiti,
budu li co nelibého vašim Milostem mluviti!
Račtež věřiti, žeť mi jest poručeno,
cožkoli tuto bude k vám mluveno.
Neštěstí[p]Neštěstí] neſſtieyſti, pán muoj najmilostivější“
[…]text doplněný editorem[45]chybějící folia 31 bis r, 31 bis v v restaurovaném rkp doplněna novým papírem, na foliu 31 bis r tužkou připsáno list chybí
[31 bis v]číslo strany rukopisu[46]zlomky textu na utrženém listu…usititorzovité slovo
…itorzovité slovo
…mtorzovité slovo
…jetorzovité slovo
…ktorzovité slovo
…itorzovité slovo
[32r]číslo strany rukopisu„Chudoba, Nemoc, Bída, Psota,
Starost, Neřád, Bolest i všecka rota,
vojska naše, a zvlášť Neštěstí,
což jich máme pod svú mocí
napořád, malí i velicí,
teď sú otpovědné listy poslali
a takto mně pověděti rozkázali:
cožkoli budu vedlé Neštěstí počínati,
aby jim viny neráčil dávati,
že svú čest nynie ohrazují
a tvoji býti nepřítelé chtějí,
i všech tvých poddaných
světských, také i duchovních.
A z tohoť všichni vinu dávají,
žes jim zebral všem, kteří co mají,
a že chtí se s vámi o všecko děliti.
Nechcete li z dobré vuole vrátiti,
chtí na to hrdla svá vážiti.
A toť tvé Milosti oznamují,
že otpovědi na to žádné nepotřebují,
neb to rozkázaní od nich mám,
a to pravím v pravé pravdě vám,
