Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

[227r]číslo strany rukopisui prosil, aby to jemu zdržal, což jest jemu přiřekl, a tak se s ním rozlúčil. Ktož veselejší než ten dobrý muž, kterýž již skrz tak znamenitý dar seznati jest mohl, že k němu ta pěkná paní velikú lásku má. A jakž jedné od mnicha odšel, tak hned mimo paní duom šel jest a jí okázal, že jest ten dar ot ní v svú moc přijal, kdež ta paní toho velikú radost měla jest. Dobře tomu tušéci, že její úmysl předse den ote dne lepší se a rozmáhá se, a že již nic lepšího o tom smýšleti není, než kdyby její muž přes pole podál otjel, aby takovú věc v tom času počatú k konci přivésti mohli. Po nedlúhém času potom trefilo se, že muž její, maje mnoho činiti o své potřeby, do Janova jeti jest musil. A když jest ráno otjel, tak hned ta dobrá paní, žena jeho, k tomu mnichu brala se a opět znovu na [227v]číslo strany rukopisutoho dobrého muže počala jest žalovati. A po rozličných řečech k němu s pláčem řekla: „Muoj milý otče, jižť tepruv mohu dobře řéci, že toho déle již trpěti nechci ani kterak mohu, poněvadž sem řekla, že bez tvého otpuštění nic v tom jednati nechci. A protož sem nyní přišla tobě se opovídajíc, že což činiti budu, že to spravedlivě učiniti mám a toho želeti i plakati. Neb aby věděl, co jest mi ten tvuoj dobrý přítel – ale já pravím, čert z pekla jest – dnes přede dnem vo jitřniem času učinil. Já nevím, ký čert jemu to oznámil, že muž muoj do Janova preč otjel jest. Neb dnes přede dnem, jakož jsem o něm oznámila, do mé zahrady vlezl a na jedno dřevo zhóru k oknu vlezl a okenici okna čistě otevřel jest, chtě ke mně přijíti. A já takové věci srozuměvši, procítila sem ze sna a zdvihla [228r]číslo strany rukopisusem se i počala sem křičeti, neb jest ještě byl do komory nevšel. Kdežto on od takového křiku velmi se ulekl. A tak mi se zdá, že jest mne pro Buoh prosil, abych mu to otpustila. A když sem uznala, že jest on, zpomenuvši na vás i zavřela sem chutně okno. A tak on vida, že nemuož nic dobrého zjednati, k čertu se preč bral. Potom sem jeho nemohla dále viděti, kde se jest obrátil. Protož otče milý, zdá mi se, že sú to již veliké věci, bych to měla ot něho trpěti. Mnúť se již to nikterak déle nebude trpěti, neb což sem prvé činila, to sem všecko pro vás činila.“ A když mnich paní řeči vyrozuměl, velmi o to zamútil a zlé mysli byl, jako kdy býti mohl. Nevěděl jí co za otpověd dáti než toliko to, že se jí ptal, dostatečně li jest jej poznala, když jest k ní lezl, čili jest kto jiný byl. Paní jemu řekla: „Buď Buoh

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 11 měsíci a 1 dnem; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).