Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

[169r]číslo strany rukopisuv takových řečech bratří do domu sestry své vešli sú a hned zhuoru po vzchodě vešli; kdež paní sestra jich tomu porozuměla, tázala se, kto by to byli, kdež jeden z bratróv jejích k ní řekl: „Hned to máš zvěděti, ty zlá a nešlechetná ženo, kto jsme neb kto jest zde.“ I řekla jest paní: „I co se to znamenává, pomáhajž nám Pán Buoh,“ a hned od svého šití vstala jest i řekla: „Vítajte, milí bratří! I co hledáte o těchto nočních časích?“ Kdežto bratří její vidúce ji, že jest šila a že v žádném zamúcenie ani v protivenství nenie a že na svém obličeji a tváři veselé postavy jest, žádných bití ani rvaní na ní uznati ani viděti mohli tak, jakž jest jim švokr jich a muž její pravil a jim rozuměti dal, kterak ji bil všudy po všem životě a tak zkrvavil, že by ztěžka po jeho [169v]číslo strany rukopisuzprávě měla k člověku podobna býti. Kdež bratří její v takovém příští v náhlém velmi se tomu divili a skrze to jejich hněv počal se obměkčovati a tu věc že sú s lepšiem rozmyslem počali jednati a ji s velikými hrózami počali se ptáti, jaká by toho příčina byla, že skrze svého muže těžce obžalována, kdež paní jim otpověděla a řekla: „Milí bratří, toť jest mně velmi neznámá věc, v tomť já vám pověděti a praviti nic neumiem ani viem, co jest muž muoj žaloby vám na mě učinil.“ A vtom Linhart, muž její, přísně počal jest na ni hleděti a sobě mysliti, že jest nedávno ji v loži nechal a že jí dobře nastokrát pohlavkuov a políčkuov dobrých dal a k tomu že jí i tvář všecku zdrápal a že na ní žádného nevidí zdrápaní; velmi se [170r]číslo strany rukopisumu to divné zdálo. A vtom bratří její počali sú jí praviti, co Linhart, muž její, na ni žaloval jest a zvlášť, což se niti dotýče, kterak jest nit doluov jeden stáhl skrz okno komorní, kteréhož jest nalezl před dveřmi domovými stojéci, a potom že jest před ním prchl a on kterak jest ho honil, a když jest zase přišel, že jest ji zbil tak, jakož na takovú sluší podle vší potřeby. Paní o takových věcech o všech činila se nevědúci, obrátila se jest k muži a řekla jest jemu: „Ouvé, muoj milý muži, co jest to, ješto já to slyším, proč ty to činíš, že mne chceš zlú ženú učiniti, jistěť sem toho nezaslúžila, ano by dosti bylo nějakému tvrdému muži a nevěřícému, aby takovú věc učinil, ješto já viem, že ty ten nejsi. Ba, milý muži, a když jsi byl tento večer doma, anebo tuto noc v tomto domu u mne

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 18 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).