Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

[104v]číslo strany rukopisudávil, sedě na něm převelmi. A takž když se ten dobrý člověk počne čím dál vždy viec v své nemoci horšiti, Chudoba lékař dí jemu: „Milý pane, postav vodu, zdaliť by také vnitř nětco škodilo, ať bych mohl porozuměti!“ A takž krátce, když mu vodu postavil, a on, lékař, ohledav ji, poznal, že vnitř v životě má těžkú nemoc i zevnitř. Ale toho nemohl poznati, že měl velmi veliké újmy, neb prostě když měřil, nemohl vo mnoho doměřiti. A krátce mluviec k uostatku, že pro těžkú svú nemoc nemohl nic zachovati, že byl velmi mdel. A o jeho lékaři chci toto pověděti: byl jest dosti rozumný, než že purgací příliš prudké dával mdlému člověku a tak zbitému a zraněnému a již velmi nedostatečnému, že z něho vyhnal skoro duši a posilněnie [105r]číslo strany rukopisužádného. A takž ten nemocný počne sobě velmi stýskati a vo sobě již pochybovati a za obyčej stuoně řékati: „Ach ouve, co mi mdlo a těžko!“ A také mu se nemoc velmi obtížila, ješto kořenie počalo zase obžívati, neb bylo jako k svatému Jiří blízko. Tehdy jednú, když ležal v své veliké bolesti a tesknosti, i přijde k němu jeho dávní tovaryš Žádost i dí jemu: „Kterak se máš, milý tovaryši?“ A on jemu dí: „Ba, čím dál vzdy huoř, pohříchu, než pro Buoh pros pana Jeho Milosti, ať ráčí mě milostivě opatřiti!“ A takž Žádost žalostivě naň pohleděl a požehnav ho dí, že chce rád to učiniti, než pohříchu žes ku pánu velmi osočen, že hned k tobě má nevóli velikú! Tehda Žádost přijda na zámek počne s pánem mluviti, aby ráčil Jeho Milost jej milostivě opatřiti. A [105v]číslo strany rukopisupan Štěstí vosukne se na Žádost i dí jemu: „Milý brachu, mlč! By ty snad věděl (jakož vieš, mám za to), co my víme, pomlčal by druhdy! Však jsme zpraveni, že jest nevěděl sám, co jest! Mněl, že mu vešken svět slúží, když jsme se k němu pěkně měli. A také slyšíme že Neštěstí tak praví, že jest svévolně naň puotku učinil, moha bez toho býti velmi dobře! I dává mu vinu a jeho súsedóm. A přesto chcme kázati jím soud vosaditi.“ A takž poslav po své rady, po Múdrost, Opatrnost, Milosrdenství, Spravedlnost a Ctnost, i rozkázal jim, aby jím o to soud osazen byl, oni aby sami na soudě seděli. A tak se jest stalo. A když Neštěstí s svými sousedy a přátely před soudem stál a tento jediný sám s svým lékařem Chudobú, tehdy Múdrost sedě na soudě i dí jemu: „Ty dobrý

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 19 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).