Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

Nu, ohledaj sám, najdeš li kde na mém životě najmenší bití aneb zdrápaní a modřiny, aniž toho radím, aby směl tak smělý býti, aby měl jednu ruku na mě vložiti ze zlé vuole, netoliko bíti. Neb jistě věz, že by musil sám ote mne umříti. Kaž mě ohledati, mám liť své vlasy, čili’s mi je uřezal.“ A hned sňavši šlojieř z své hlavy, své čisté vlasy okázala jest a viděti dala jemu i bratřím svým. A když to bratří její i mátě uhlédali, řekli sú k muži jejiemu: „Švokře, již my budem praviti tolikéž o tobě, což’s ty o naší sestře pravil, neb se to tak nenalézá, jako’s ty nám to věděti dal.“ Kdež Linhart, švokr jich, stál, jako by mu v hrdlo napískali, nevěda, co má činiti a mluviti, neb jest dobře viďal a znamenal, že což jest pravil, že jest to tak nenašlo, protož nevěděl, co proti nim odmlúvati. A vtom paní, obrátivši se k bratřím svým, řekla jest k nim: „Milí bratří, vidím dobře, že muž muoj toho hledá chodě, že bych to činila, k čemuž nikdy vuole neměla. Protož jižť toho také smlčeti nemohu, musímť vám jeho velikú zlost oznámiti, neb jinému nerozumiem, než což jest on na mě žaloval, že jest on to sám učinil. Ba znajte a znamenajte toho dobrého člověka, kterémuž jste mne ve jmě čerta za ženu dali, kterýž chce kupcem býti, že by měl skrze to střiezlivost míti, víc než který poustenník býti, aby své obchody a kupecké běhy tím lépe zpravovati mohl, ale řídko která noc jest, aby on s jinými ženami dobře s lehkými a zlými z jedné taberny do druhé nechodil a v své vožralosti s nimi své rozkoši neplodil a mne, chudé, siré ženy, až do puolnoci a déle, jakž teď vidíte, seděti nenechal. Protoť jistě nepochybuji, že v té své ožralosti žeť jest se k své některé lotryni položil a že jest u té nit přivázanú u palce nalezl. A když jest od vína a snu procítil, tu statečnost, kterúž jest vám pověděl, okázal, a ji ubil, vlasy uřezal, nejsa sám při sobě a nevěda, co činí. A skrze to mněl jest, kdež v tom nepochybuji, že jest to mně udělal, což jest své některé lotryni udělal. A pohleďte jedné na jeho tvář, však ještě hledí jako ožralý beran. Protož, což jest vám pravil o mně, jináč nevěřím, než že toho od něho za jiné nepřijmete, nežli jako od opilého přísluší. A když já mu to odpouštím, chci, abyšte i vy jemu to také odpustili.“ A když jest to stará její paní matka uslyšela, i počala se teprú búřiti podlé dcery a řekla jest: „Pravím to na svatý křiež, dcero, nemáš toho tak lehce

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 10 měsíci a 20 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).