dítě[A4r]číslo strany rukopisute od vostré prudkosti moče jeho, kterýž od něho skrze tu žilku pupkem do druhé kožky jde, obhajuje. Také tato třetí kožka dítěte před tvrdostí druhé kožky zachovává. Tato třetí kožka, jakož praví Albertus Magnus, od porodných bab latině armatura conceptuscizojazyčný text, česky vodění, slove. Avicena tuto kožku jmenuje abgascizojazyčný text.
Druhá kapitola – o času porození, též který porod přirozený a nepřirozený jest
[A4v]číslo strany rukopisuKdyž by se pak již čas ženě ku porodu přiblížil, jakž obyčejně v 9 měsících se stává a žena k 40 týhodnům se blíží od toho času, jakž počala, tato znamení obyčejně se ukazují. Najprvé, že žena čije obtížení dole pod pupkem a v hřbetě. Druhé, že čije bolest větší v rozkrocích a v lůnu. Třetí, že větší horkost v matce čije nežli prvé. Čtvrté, čije v lůnu svém, že matka její znamenité nadymání a vlhkosti z sebe vydávati počíná. Tatoť sou znamení, když se porod blíží, když pak již podlé lůna odvymnají, tehdy jest čas ku porodu.
Dále sluší znáti, že dvuoj porod bývá, přirozený a nepřirozený. Přirozený jest, kterýž se stává v pravý čas slušným způsobem a náležitým vyjitím[d]vyjitím] wygij=tijm. Čas přirozeného porodu jest obyčejně v devíti měsících[5]na levé straně je nakreslena manikula, ačkoliv někdy, však řídko, po vyjití sedmi měsícův porod stává se, a ten plod [A5r]číslo strany rukopisumuož dobře, podlé času, při životu zůstati. Bejvá také, že dítě narodí se 8. měsíce, a po porodu zřídka dlouho živo bývá, jakož o tom Avicena píše.
Druhé, porod má býti příslušným spůsobem, nebo Albertus Veliký píše, že dítě z života matky vychází takto: najprvé hlava, potom hrdlo s rameny tak, že ruce podlé boku až k nohám dolů vztažené býti mají a tvář dítěte u vyjití z života vzhůru proti nebi aneb proti matky své pupku obrátiti se má, jakož v této přítomné figúře jest znamenáno. [#]obrázek nebo jiný grafický prvek[6]obrázek dítěte v děloze Nebo jakož Albertus Veliký praví, a i prvé jest oznámeno, dítě v životě mat[A5v]číslo strany rukopisuky
