[Povídka o Tobiášovi, rukopis TobKlem]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII E 10, 139v‒155r. Editor Hanzová, Barbora. Ediční poznámka

Vznik edice byl podpořen projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. LM2015081 Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku (RIDICS, http://vokabular.ujc.cas.cz) v rámci Projektu velkých infrastruktur pro VaVaI.

[Generovaný obsah]

i jidešta s archandělem spolu pryč. A jakž biešta na cestě, rozplakavši se matka jeho a po něm se roztúživši, poče řéci: „Huol podpory našie starosti náma si odjal a od naj pryč poslal. By nebyly nikda na světě ty peniezě, po něž si jeho poslal! Dosti bychom měli v své chodobě a za bohatstvie bychom sobě počtli viděti před sebú syna svého.“ Jiežto svatý Tobiáš odpovědě a řka: „Neplač! Zdrávť tam příde syn náš a zdrávť sě k náma vrátí a voči tvoji uzříta jeho, neb tomu věřím, že jest anděl boží s nimi a zjedná dobře všecky jeho věci tak, že se k nám vesele vrátí.“ To uslyšavši matka jeho, přestavši pláče, poče mlčeti.

A když tak jdieše a psík jeho běžieše za ním, tehda první {w}meziřádkový přípisek mladší rukou nocleh miešta u té řeky, ješto slóve Tigris. A když všel Tobiáš, chtě své nohy v řece umyti, vyšedši jedna veliká ryba, chtieše ho pohltiti; kteréžto ryby Tobiáš sě užasl, poče volati velikým hlasem řka: „Pomoz mi, pane, neboť se na mě ryba řítí!“ K němužto anděl vece: „Polap ji za laloky, a vytiehniž ji k sobě ven.“ A když to učini, vytaže ji na sucho i poče se ryba metati před jeho nohami. A anděl vece: „Rozkuchaj rybu tuto, vyňmiž srdce a žluč a játry, schovaj u sebe, neb sú to věci užitečné k lékařství.“ A když to Tobiáš učini, schovav ty věci u sebe, poče péci maso té ryby a některé soliti, abyšta s sebú na cestu vzala, což by jima potřebie bylo, až byšta došla a do města Rages, vlasti Medorumcizojazyčný text. Tehdy Tobiáš otáza anděla a řka: „Prosi tebe, Azaria, bratře milý, pověz mi, kterú moc tato lékařstvie mieti budú a tyto věci z ryby vyňaté, ješto s’ mi kázal schovati?“ Jemuž anděl odpověděl a řka: „Když částku toho srdce na uhlé položíš, ten dým zahoní všelikého národa věci i od muže i od ženy, tak se k nim zase nevrátí. A tato žluč jest dobrá k očima, ktož má bělmo; jakž pomažeš, hned zdráv bude.“ K němužto Tobiáš: „Kde chcema dnes ostati?“ K němužto anděl vece: „Jest tuto jménem Raguel, bližní z pokolenie tvého, a má jednu dceru, té dějí Sára, a její otec nemá ani syna ani dcery, jediné ji samu. Toběť

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 18 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).