mě vedli a učili kusuom dvorským a obyčejuom jich šermovati a z łučiště střieleti pěšky i na koni, z łuku s předu i z zadu, jako obyčej u nich jest, potom s dřevcem jezditi a jim se učiti, což potřeba káže, neb jiným kusuom mnohým“, jichž já ukrátím, neb oni jich tam příliš mnoho mají a umějí těch žertuo. Jakož hned od toho jest dvuor žołdnéřský a jest jako obora veliký a ohražený zdí vysokou, neb tam jiným nedadí, zvłáště darmo, a tu se těm věcem učí. Jakož jsem se chtěł také podívati a šeł sem k tomu dvoru i nebyło jich tam a tu sem tepruv zvěděł, že se tomu neučí než v pátek, i neviem, co praviti, když jsem neviděł. A také na ta divadła nepustí žádného neznámého, leč dá majdýnu ten peníz.

Potom mi dále pravił: „Když sem se již těm kusuom naučił a že již jiní rozuměli, že se k tomu hodím, i vydali o mně svědectvie ta před žołdánem, že se hodím, tehdy žołdán darovał mě. Dał mi kuoň, zbroj všecku a šaty nové i všecky věci nové, což k tomu příslušeło jest.“ Neb ten obyčej u nich jest, že kohož daruje a k dvoru přijímá, tehdy všecky věci nové jemu dává. A hned při tom času kázał mu zapsati žołdán 12 złatých słužby na měsíc a libru másła na den a dvě libře chleba a ječmene koni měřici, słámy ječné, což potřeba káže. A v těch dařích kázał ho po městě voditi s pištci a s bubeníky etc.cizojazyčný text, jakož sem se tomu sám dívał, neb jednoho tak vodili za mne s pištci a s bubeníky a před ním šeł houf lidí a za ním druhý a ten darovaný jeł na koni a každému se hłavou kłaní a děkuje žołdánovi pánu svému, že jej darovał, a sedě na koni, vždycky hłavou kývá na všecky strany.

Potom mi pravił mamałuk ten, že obyčej jest v zemi ejiptské, že každý žołdán za právo má chovati u svého dvoru padesát tisíc žołdnéřuo, ale že jich ne vždycky při sobě má, než rozešle je na čtyři strany země, jakž kde jemu potřeba káže. Než ustavičně při sobě 30 tisíc má a méně při sobě mieti nesmí, neb toho rozum káže, že při takovém městě a množství lidu toho