zase a v každé bráně viděli sme žołdnéřův množstvie a braně rozličné stojící a visící, ješto tomu já počtu neviem. Sšedše s hradu, šli sme na ryňk, kterýž słove jazykem jich taktagalcizojazyčný text. Ryňk ten jest po rozumu hádaje, zdá mi se, že je za puoł míle zdélí. Tu sem viděł hráče rozličných her hrajících šermy divné, kajklířství rozličná, kolby, honby, jiné hry divné, nám v našich zemích neobyčejné a o mnohých nesłýchané, o nichž by było mnoho psáti. A odtud sem šeł na hospodu.

I pravili mi, že jest v Ejiptě 17 tisíc vełbłouduo, toliko těch, na kteréž vodu berou z Nýlusa a roznášejíc po Ejiptě, prodávají ji. Opět mi se to věc nepodobná zdáła i ptał sem se nejednoho o té věci a každý jest mi tak pravił jako první, a že z toho každého vełbłouda na každý den žołdánovi płatu dávají majdýnu ten peníz, kterýžto peníz tak mnoho płatí jakoby 8 peněz biełých. Než to viem, že těch na všecky strany města, kamž se obrátíš, ano se s nimi všudy ženou, než počtu já jim neviem, než což sem od lidí słyšeł, to pravím.

Pak sem šeł k Nýlusu řece na procházku. A około břehuov Nýlusových roste třtí vysoké velmi, kteréhož mnoho jest na obě straně břehuov za několik mil zdélí, a to třtí sładké jest velmi. A to třtí sekají kosami, kteréž k tomu připravené mají, a na vełbłoudích do Ejipta nosí a děłají z něho dvuoj cukr: cukrkandý a druhý tento obecný. A z toho třtí také płat dávají žołdánovi.

Około Nýlusa jest dřieví rozličné: svatého Jána chléb, daktylé, kasiafistule, jahody veliké černé. Odtud sem šeł na hospodu.

Jednoho pak dne, vstav ráno, šeł sem s židem jednim k domom, kteréž uděłał Jozef syn Jákobuov za času vłádařstvie svého, kteřížto jsou velmi divně děłáni a neobyčejně, a netoliko v zemích našich, ale i jim v jich zemích divní sou. Sklepové v nich divně ztočení a neviem, v kolikero násob sou jedni nad druhými, a mezi ty sklepy teče voda, kteráž jest přivedena z Nýlusa, a teče pod sklepy i nad sklepy. A do těch sklepuo jsou