Řád na požehnánie králové, kterúžto mají světiti ihned, když skoná svěcenie královo, tiemto činem. Ihned korunováše jeho, a ji když požehnati a korunovati káže, tehdy prostovlasá a s okrytú hlavú dvěma biskupoma bude dovedena před oltář, a tu položéci se před oltářem, má se modliti. Kterážto od biskupóv zdvižena s modlitby, má opět hlavy pokloniti. To učiniece, arcibiskup die tuto modlitbu: Všemohúcí, věčný bože, studnice a počátku všie dobroty, jenž ženského národu křehkosti nikterakéž nezamietaje protivíš se, ale milostivě přijímaje radějí zvoluješ, a jenž mdlé světa zvoluje, silné všeliké pohanětis umyslil, jenž také věčné [71r]číslo strany rukopisuchvály a moci tvého vítězstvie v ruce Judit ženy když židovského lidu nad ukrutným nepřietelem kralovati chtěl, vzezři, prosíme, hospodine, na modlidbu pokory našie, na tuto sluhu tvú N., kterúžto pokorným náboženstvím za královú sme volili, požehnání tvých dary rozmnož a ji pravicí tvé moci vždycky a všudy obklič; buď stienem tvého daru odevšad mocně zasloněna, aby vidomého i nevidomého vraha zlosti vítězsky vybojovati mohla, a s Sárú a s Rebekú, s Liú[dc]Liú] llin a s Ráchel, poctivými a blahoslavenými ženami, plodem života svého obtiežena anebo vzplozena býti zaslúžila na okrášlenie všeho královstvie a stavu svaté božie cierkve opravovánie a také zasloněnie. Skrze Krista pána našeho, jenž z neporušeného blahoslavené panny Marie břicha narodiv se, navštieviti a obnoviti tento svět ráčil jest. Jenž s tebú živ jest v jednotě ducha svatého buoh a kraluje na věky věkóv. Amen.

Opět jiné žehnánie před oltářem též královny před kniežaty a pány skrze arcibiskupa říkajícieho: Bože, jenž sám máš nesmrtedlnost a v světlosti přebýváš ne u přístupné, jehožto rozšafnost v svém zpósobení