Není žádného člověka, by nezhřešil proti Bohu,

a protož pokání třeba činiti s pokorou mnohú.

Běda tomu, kdo se čist zdá a dotýkán býti nechce,

zahynutí svého nezná, navštívíť ho Pan Bůh těžce.

Běda tomu, v němž bezpečně hřích jeho spí, odpočívá.

Sám sobě hříchy zlehčuje, jinému jích želeť nedá.

Co jiného z toho příjde: než věčně věkům, ach běda,

ach co běží prudce velmi náhlá poslední hodina.

Budeť pozdě říci, želím, neboje se nyní Boha.

Vyznamenání čtvrté hvězdy, kteráž vidína byla ve Vlaších, v tak řečené krajině Calabrii, k vejstraze všelikého povolání lidem takto sepsána a vysvětlena jest.

Předně má býti všemu světu známo, že budoucího léta etc.cizojazyčný text LXXXVII., dne 16. září, když měsíc zatmělý vejde na znamení Vodnáře, vero motucizojazyčný text, všechen svět má u velikém nebezpečenství státi. Nebo tak o tom vypravuje M. Johannes Doleta, kterýž neposlední v umění astronomie jest, a podlé něho mistři řečtí, itemcizojazyčný text mistři z Alexandrie, Hišpanie a Italie, že v svrchu dotčeném roce Slunce bude přikryté Drakem ranního času od páté hodiny až do deváté na půl orloji a spatří se právě jako ohnivé barvy. Protož věrná rada jest, aby toho času žádný z lidí do blesku slunečného nehleděl, neb pro takovou všetečnost mohl by oslepnouti.

Druhé, v postě na den památky Zvěstování Panny Marie, jinák 25. dne měsíce března, bude povodeň po krajinách velmi veliká.

Třetí, strhnou se veliká a hrozná povětří, pro jíchžto prudkost lidé mnozí strachem mříti budou.

Čtvrté, též toho roku na den památky Vstoupení Krista Pána na nebe opět povodeň přehrozná přijíti má, o níž prvé nikdá (vyměňujíc potopu světa)