Ps111,4 Vzešloť jest v temnostech světlo přímým, milosrdný a lítostivý a spravedlivý. Ps111,5 Utěšený člověk, jenž lítost okazuje a pójčuje, puosobitiť bude řeči své na soudu, Ps111,6 nebo na věky se nepohne. Ps111,7 V památce věčné budeť spravedlivý, od slyšenie zlého nebudeť se báti. Hotovo srdce jeho, aby doufalo v pána, Ps111,8 upevněno jest srdce jeho, nepohneť se, ažť i pohrdá nepřátely svými. Ps111,9 Rozptýlel, dal chudým, spravedlnost jeho ostává na věky věkóv, moc jeho vyvýšena bude v slávě. Ps111,10 Hřiešník budeť viděti a hněvati se bude, zuby svými škřipěti a svadnúti bude, žádost hřiešníkóv zahyne.
Žalm stý dvanáctý napomíná k chvále božie z toho, že někdy nás ponížených pozdvihnúti ráčí
Ps112,1 Chvaltež, dietky, hospodina, chvalte jméno páně. Ps112,2 Budiž jméno páně požehnáno z tohoto času a až na věky. Ps112,3 Od východu slunce až na západ chvalitebné jméno páně. Ps112,4 Povýšený nade všecky národy hospodin a nad nebesa sláva jeho. Ps112,5 Kto jest jako pán bóh náš, jenž na výsostech přebývá Ps112,6 a na ponížené patří na nebi i na zemi? Ps112,7 Vzbuzuje od země nuzného a z lajna vyzdvihuje chudého, Ps112,8 aby posadil ho s kniežaty, knížaty lidu svého.
