umění? Ps93,11 Hospodin zná myšlenie lidská, žeť marná sú. Ps93,12 Blahoslavený člověk, kteréhož by ty vyučil, hospodine, a z zákona svého naučil by ho, Ps93,13 aby polechčenie dal jemu od dnuov zlých, dokudž by nebyla prokopána hřiešníku jáma. Ps93,14 Nebť neodžene hospodin lidu svého a dědictvie svého neopustíť, Ps93,15 až by spravedlnost obrácena byla v soud, a kteříž sú blízko mě, všickni, kteříž přímého sú srdce. Ps93,16 Ktož mi povstane proti zlobivým aneb kto se zastaví se mnú proti těm, kteříž páší nepravost? Ps93,17 By byl hospodin nespomohl mi, o malitko byla by se octla v pekle duše má. Ps93,18 Že sem mluvieval: „Pohnula se jest noha má,“ milosrdenstvie tvé, hospodine, spomáhalo jest mi. Ps93,19 Podlé množstvie bolestí mých v srdci mém, potěšenie tvá obveselila sú duši mú. Ps93,20 Zdaliž se přídrží tebe sedadlo nepravosti, kterýž zámysl činíš práce u přikázaní? Ps93,21 A úklady sú činili proti duši spravedlivého a krev nevinnú odsuzovali sú. Ps93,22 A učiněn jest mi hospodin za útočiště a buoh muoj za spomoc naděje mé. Ps93,23 A navrátíť jim nepravost jich a v zlosti jich zatratíť je, zatratíť je pán buoh náš.