z toho času, od věčnosti ty si. Ps92,3 Pozdvihly sú řeky, hospodine, pozdvihly sú řeky hlasu svého. A pozdvihly sú řeky vlnobití svých, Ps92,4 od hlasuov vod mnohých. Divná sú nadýmanie moře, divný na výsostech hospodin. Ps92,5 Svědectvie tvá viery hodná učiněna sú přieliš, na duom tvuoj, hospodine, příslušie svatost v dlúhosti dnuov.
Žalm devadesátý třetí napomíná k trpelivosti. Hlas proroka v zpósobě cierkve die
Ps93,1 Buoh pomsty mnohé pán, buoh pomsty mnohé svobodně puosobil. Ps93,2 Vyvyšiž se, jenž súdíš zemi, dajž odplatu pyšným. Ps93,3 Až dokavad hřiešníci, hospodine, až dokovad hřiešníci pochlubovati se budou, Ps93,4 vypravovati a mluviti budou nepravost, mluviti budou všickni, kteříž páší nespravedlnost? Ps93,5 Lidu tvého, hospodine, ponížili sú a dědictvie tvé strápili sú. Ps93,6 Vdovu a hostě zhubili sú a sirotky zmordovali sú. Ps93,7 A řekli: „Nebudeť viděti hospodin anižť porozumie buoh Jákobuov.“ Ps93,8 Srozumějtež, nemúdří v lidu, a blázni, někdy posmysltež. Ps93,9 Kterýž štiepil ucho, nebudeť slyšeti, anebo kto stvořil oko, nebude patřiti? Ps93,10 Kterýž kárá národy, nebude tresktati, neb kterýž učí lid
