jich, jazyky svými lstivě pósobili, sudiž je, hospodine. Ať spadnú s myšlení svých, podlé mnostvie nešlechetností jich vyženiž je, nebť sú popúzeli tě, hospodine. Ps5,12 A potěšeni buďte všickni, kteříž doufají v tě, na věky veseliti se budú a budeš přebývati v nich. A chlubiti se budú v tobě všichni, kteříž milují jméno tvé, Ps5,13 nebo ty požehnáš spravedlivého. Hospodine, jakžto štítem dobré vuole své korunoval si nás.
V žalmu šestém prorok napomíná hřiešného ku pokání strachem súdu budúcího. Strašen sa hříšník velikostí hříchóv svých a hrozú budúcího súdu, modlí se, aby věčně zatracen nebyl, řka
Ps6,1 Ps6,2 Hospodine, ne v prchlivosti své treskci mě aniž v hněvu svém káraj mě. Ps6,3 Smiluj se nade mnú, hospodine, nebť nemocen sem, uzdrav mě, hospodine, neboť sú se zarmútily kosti mé. Ps6,4 A duše má zamúcena jest velmi, než ty, hospodine, až dokavad? Ps6,5 Obrať se, pane, a vysvoboď duši mú, spasena mě učiň pro milosrdenstvie své. Ps6,6 Neboť nenie v smrti, kto by se rozpomínal na tě, v pekle pak kto se bude vyznávati tobě? Ps6,7 Usiloval sem v kvielení svém, obmývati budu po všecky noci lože mé, slzami svými postel svú smáčeti budu. Ps6,8 Smúceno jest od prchlivosti oko mé,
