má, buoh spomoci mé a naděje má v bohu jest. Ps61,9 Doufajtež v něho, všeliké sebránie lidu, vylejte před ním srdce svá, buoh spomocník náš na věky. Ps61,10 Avšak marní sú synové lidští, lživí synové lidští u vahách, aby sami oklamáni jsúc od marnosti, týmž klamali i jiné. Ps61,11 Nechtiete naděje klásti v nepravosti a lúpežuov nechtějte žádati, zbožie bude liť přibývati, nechtějte srdce přikládati. Ps61,12 Jedinú promluvil jest buoh, dvé toto sem slyšal, že moc boží jest Ps61,13 a tobě, pane, milosrdenstvie, neb ty odplacuješ jednomu každému podlé skutkuov jeho.
Žalm šestdesátý druhý napomíná nás, abychom dobře obcovali mezi národem převráceným a zlým. Cierkev v trápeních tohoto světa súci, i volá
Ps62,1 Ps62,2 Bože, bože muoj, k toběť zjitra prociťuji. Žiezen měla v tobě duše má, přerozličně tobě tělo mé. Ps62,3 V zemi spuštěné, bez cesty a bezvodné, tak v svatém sem se okázal tobě, abych uzřel moc tvú, slávu tvú. Ps62,4 Neb lepšie jest milosrdenstvie tvé nad životy, rtové moji chváliti budú tě. Ps62,5 Tak budu dobrořečiti tě v životě mém a v jménu tvém vyzdvihovati budu ruce své.
