věcmi obdařil, a prozpěvovati budu jménu pána najvyššieho.
V žalmu třináctém přimlúvá prorok židóm, kteříž Kristu pánu, jenž svět navštívil, věřiti nechtěli, a die
Ps13,1 Řekl blázen v srdci svém: „Nenieť boha.“ Porušeni sú a ohyzdní učiněni sú v úmysléch svých, nenieť, kto by činil dobré, nenie až do jednoho. Ps13,2 Hospodin s nebe prohlédl na syny lidské, aby uzřel, jest li rozumný anebo hledaje boha. Ps13,3 Všickni odchýlili se, spolkem nepožiteční učiněni jsú. Nenieť, kto by činil dobré, nenieť až do jednoho. Hrob otevřený jest hrdlo jich, jazyky svými lstivě puosobili. Jed lítých haduov pod rty jich, jichžto usta poklínanie a hořkosti plná sú, rychlé nohy jich ku prolévaní krve. Zetřenie i neštěstí po cestách jich a cesty pokoje nepoznali sú, neníť bázně boží před očima jich. Ps13,4 Všakť poznají všickni, kteříž páší nepravost, jenž sžírají lid muoj jakžto pokrm chleba. Ps13,5 Hospodina nevzývali sú, tuť sú se třásli strachem, kdežto nebylo strachu. Ps13,6 Neb pán v národu spravedlivém jest, radu chudého pohaněli ste, nebo pán naděje jeho jest. Ps13,7 Ktož dá z Sionu spasitele Izrahelovi?
